Veterinárna ambulancia MVDr. Martina Turčanová

06/06/2026

04/06/2026

Aj my máme v tomto období často diagnostikované ochorenia prenášané kliešťami, najčastejšie anaplazmózu a boreliózu! Preto netreba zabúdať na antiparazitárnu ochranu u zvierat🐾

24/05/2026

Milí naši klienti,

25.5. bude veterinárna ambulancia otvorená od 9h do 12h.
Za pochopenie ďakujeme.

22/05/2026

09/05/2026

Sezóna kliešťov je v plnom prúde,chráňte svoje zvieratá.Dostupný je aj injekčný prípravok s účinnosťou 1rok.Viac info u nás v amb.

30/04/2026

Život, v jehož středu stojí péče o druhé – v našem případě o zvířecí bytosti – je posláním, které na nás klade požadavky nejen odborné, ale i lidské a duchovní.
Často v něm zažíváme okamžiky radosti ze společného vítězství nad nemocí, ale stejně často přicházejí chvíle, kdy vyvstávají náročná rozhodnutí – o konci. O odchodu. O milosrdenství.

Jsme těmi, kdo léčí. Léčba však není vždy vítězstvím nad smrtí.
Někdy je jejím cílem doprovodit pacienta tak, aby odešel s lehkostí, bez bolesti, obklopen těmi, kteří jej milují.
Euthanazie je rozhodnutí darovat klid, přestože nás stojí kus sebe samých.

Jsme zranění léčitelé – znovu a znovu otevíráme svá srdce. A přestože naše práce někdy zanechává jizvy, učíme se, že zranitelnost je součástí naší síly.
Bez ní bychom nedokázali chápat bolest ani radost našich pacientů a jejich rodin.

Učí nás, že smrt není koncem, ale průchodem – cestou, kterou každý z nás jednou nevyhnutelně podnikne.
Naším úkolem není smrt potlačovat, ale přijímat ji jako přirozenou součást celku.
Tato moudrost prosvětluje i naše přemítání nad vlastním životem: smrt nám připomíná, že každý den je dar a každý okamžik důvodem k radosti.

A právě z tohoto uvědomění pramení náš soucit – vědomí vlastní křehkosti, ale i síly, která z ní vychází.
Soucit není lítost.
Soucit je schopnost sdílet bolest i radost druhého, aniž bychom se v nich ztratili.

Lítost vyčerpává a ukotvuje v pocitu slabosti a ztráty.
Soucit naopak dává sílu – nám i těm, které provázíme. Učí nás nejen dávat, ale i přijímat.
Ztrátu. Klid. Bolest. Naději.

V naší práci je nesmírně důležité umět se radovat z každého smysluplného okamžiku.
Z každého uzdravení. Z každé chvíle, kdy si pacient může užít prostou radost ze života.

Umění přijmout odchod neznamená rezignaci.
Znamená vědět, kdy už nelze udělat víc – a pochopit, že někdy je tím největším darem nechat být.

Když svou práci děláme s tímto vědomím, ctíme krásu života i důstojnost jeho konce.

A tak žijeme a pracujeme s hlubokým respektem k tomu, co děláme – s radostí z každého uzdraveného příběhu, ale i s pokorou ke konečnosti.
Každý odchod nás učí víc o lásce, odpovědnosti a o tom, jak být součástí něčeho většího, než jsme my sami.
A právě v tom spočívá naše síla. ✨

---

On Departures, Compassion, and the Strength to Give and Receive

A life centered around caring for others – in our case, animal patients – is a calling that places demands on us not only professionally, but also humanly and spiritually.
We often experience moments of joy from shared victories over illness, but just as often, there come moments when difficult decisions arise – about the end. About departure. About mercy.

We are the ones who heal. Yet healing is not always a victory over death.
Sometimes, its purpose is to accompany the patient so they can leave gently, without pain, surrounded by those who love them.
Euthanasia is the decision to give the gift of peace, even though it costs us a part of ourselves.

We are wounded healers – opening our hearts again and again. And although our work sometimes leaves scars, we learn that vulnerability is part of our strength.
Without it, we could not understand the pain or the joy of our patients and their families.

It teaches us that death is not an end, but a passage – a journey each of us will inevitably take one day.
Our role is not to suppress death, but to accept it as a natural part of the whole.
This wisdom also illuminates our reflections on our own lives: death reminds us that every day is a gift, and every moment a reason for gratitude.

And it is from this awareness that our compassion arises – the recognition of our own fragility, but also the strength that comes from it.
Compassion is not pity.
Compassion is the ability to share in another’s pain and joy without losing ourselves in it.

Pity exhausts us and anchors us in a sense of weakness and loss.
Compassion, on the other hand, gives strength – to us and to those we accompany. It teaches us not only to give, but also to receive.
Loss. Peace. Pain. Hope.

In our work, it is essential to be able to find joy in every meaningful moment.
In every recovery. In every moment when a patient can enjoy the simple joys of life.

The ability to accept departure is not resignation.
It means knowing when nothing more can be done – and understanding that sometimes, the greatest gift is to let go.

When we do our work with this awareness, we honor both the beauty of life and the dignity of its end.
And so we live and work with deep respect for what we do – with joy in every healed story, but also with humility in the face of life’s finiteness.
Every departure teaches us more about love, responsibility, and what it means to be part of something greater than ourselves.

And in that lies our strength. ✨

26/04/2026

🫁 Plicní nádory už dnes nejsou jen o operaci.

Primární nádory plic jsou u psů i koček relativně vzácné (cca 1 % nádorů u psů), ale klinicky velmi významné – zejména kvůli agresivnímu průběhu a často pozdnímu záchytu.
Nejčastěji se jedná o maligní epiteliální tumory, typicky adenokarcinomy.
U koček bývají často diagnostikovány až v pokročilém stadiu a mají tendenci metastazovat i do netypických lokalizací (kůže, svaly).

🔬 Diagnostika
Základem je RTG hrudníku, ale pro přesný staging je dnes klíčové CT vyšetření, které umožní detailně zhodnotit rozsah onemocnění i lymfatické uzliny.
Doplňkově lze využít ultrazvuk, případně kontrastní sonografii či navigované biopsie.
Definitivní diagnózu stanovujeme na základě cytologie nebo histologie (FNA/biopsie).
Imunohistochemie (např. TTF-1, Napsin A, p40) pomáhá odlišit primární nádory od metastáz a určit typ nádoru.

⚕️ Léčba
Základním přístupem u lokalizovaných nádorů je chirurgická resekce (lobektomie - odstranění postiženého plicního laloku), ideálně včetně uzlin.
Moderní miniinvazivní techniky snižují zátěž pacienta a urychlují rekonvalescenci.
U pokročilých stadií:
• chemoterapie (např. vinorelbin, karboplatina nebo kombinace s bleomycinem) – spíše omezený efekt
• metronomická chemoterapie – lepší tolerance, antiangiogenní efekt a vliv na nádorové mikroprostředí

🧬 Nové směry léčby
Stále větší roli hraje genetické sekvenování nádorů.
Např. mutace HER2 (až u ~38 % psích adenokarcinomů) mohou být cílem léčby inhibitory (lapatinib, neratinib).
👉 Rozvíjí se i imunoterapie (PD-1/PD-L1, CTLA-4)
Moderní radioterapie (SBRT) je bezpečnou alternativou u neoperovatelných pacientů.

📊 Shrnutí
Úspěšná léčba plicních nádorů vyžaduje komplexní přístup:
➡️ přesnou diagnostiku a staging
➡️ chirurgii u lokalizovaných nálezů
➡️ kombinaci moderních terapií u pokročilých případů
Veterinární onkologie se tak stále více posouvá směrem k personalizované medicíně, která už není jen doménou humánní medicíny. 🧬

---

🫁 Lung tumors are no longer just about surgery.

Primary lung tumors in dogs and cats are relatively rare (about 1% of all tumors in dogs), but clinically significant—mainly due to their aggressive behavior and often late diagnosis.
They are most commonly malignant epithelial tumors, typically adenocarcinomas.
In cats, they are often detected at an advanced stage and tend to metastasize to unusual sites (such as skin or muscles).

🔬 Diagnostics
Thoracic X-rays are the initial step, but CT scans are now essential for accurate staging, allowing detailed assessment of lesion size, number, location, and lymph nodes.
Additional tools may include ultrasound, contrast-enhanced sonography, or image-guided biopsies.
A definitive diagnosis is established through cytology or histology (FNA/biopsy).
Immunohistochemistry (e.g., TTF-1, Napsin A, p40) helps differentiate primary tumors from metastases and determine tumor type.

⚕️ Treatment
The mainstay for localized tumors is surgical resection (lobectomy—removal of the affected lung lobe), ideally including regional lymph nodes.
Modern minimally invasive techniques reduce patient burden and speed up recovery.
In advanced stages:
• chemotherapy (e.g., vinorelbine, carboplatin, or combinations with bleomycin) – generally limited efficacy
• metronomic chemotherapy – better tolerated, with anti-angiogenic effects and influence on the tumor microenvironment

🧬 Emerging therapies
Genetic sequencing is playing an increasingly important role.
For example, HER2 mutations (found in up to ~38% of canine adenocarcinomas) may be targeted with inhibitors such as lapatinib or neratinib.
👉 Immunotherapy (PD-1/PD-L1, CTLA-4) is also being explored.
Modern radiotherapy (SBRT) offers a safe alternative for non-operable patients.

📊 Summary
Successful management of lung tumors requires a comprehensive approach:
➡️ precise diagnostics and staging
➡️ surgery for localized disease
➡️ combination of modern therapies in advanced cases

Veterinary oncology is increasingly moving toward personalized medicine—no longer limited to human healthcare. 🧬

17/02/2026

Milí klienti,
mrzí nás to,ale kvôli chorobe celého kolektívu bude ambulancia od zajtra do konca týždňa zatvorená.
Ďakujeme za pochopenie.

06/01/2026

Nádory mozku a „epilepsie“ se často potkávají, ale nejsou totéž. 🧠

Idiopatická epilepsie u psů začíná mezi 6 měsíci a 6 lety. Záchvaty jsou většinou generalizované a mezi epizodami je neurologické vyšetření normální.

Pokud se 1. záchvat objeví po 7.–8. roce života, riziko, že jde o nádor, zánět, cévní příhodu, výrazně roste.
U koček je „pravá“ epilepsie vzácná v každém věku. Nové záchvaty proto téměř vždy bereme jako podezření na onemocnění mozku – u starších koček je častý meningeom.

Červené vlajky pro novotvar:
- záchvaty jsou častější a delší
- fokální příznaky – škubání poloviny obličeje, „chytání much“, kroužení jedním směrem - změny chování (apatie, podrážděnost, dezorientace, výrazná letargie)
- porucha zraku se zachovanou reakcí zornic na světlo (kortikální slepota)
- asymetrie na neurologickém vyšetření (slabost jedné strany, deficit posturálních reakcí)
- náhlý vestibulární syndrom – závratě, nystagmus, vrávorání
- u hypofyzárních tumorů endokrinní signály, např. známky Cushingovy nemoci.

I nádor může začít akutně (např. krvácením do ložiska), ve většině případů se ale příznaky plíživě zhoršují.

Kdy to může být „jen epilepsie“?
U mladého až středně starého psa s generalizovanými záchvaty, který je zcela normální mezi epizodami, bez neurologických odchylek a s normálními základními krevními a močovými testy.

Vyšetření:
Začínáme klinickým a neurologickým vyšetřením, krví a močí k vyloučení metabolických příčin. Zlatým standardem je MRI mozku, mozkomíšní mok doplňuje obrázek u zánětů.
Pozor: steroidy umí rychle ulevit od otoku, ale mohou nález přechodně „zamaskovat“, proto je – pokud to stav dovolí – podávat až po MRI.

Léčba:
Antiepileptika (levetiracetam, fenobarbital, u psů i imepitoin; u koček obvykle levetiracetam nebo fenobarbital) stabilizují záchvaty. U meningeomů koček dává chirurgie často roky kvalitního života. U psů a u gliomů radioterapie, u vybraných lokalizací i chirurgie nebo kombinace postupů.

Kdy nečekat ani den?
První záchvat u zvířete nad 7 let, jakýkoli klastr nebo status, přetrvávající neurologické příznaky mezi záchvaty, náhlé zhoršení chování nebo zraku.

--

Brain tumors and “epilepsy” often overlap, but they are not the same. 🧠

Idiopathic epilepsy in dogs typically starts between 6 months and 6 years of age. Seizures are usually generalized, and the neurological exam is normal between episodes.

If the first seizure appears after 7–8 years of age, the risk of a structural cause (tumor, inflammation, cerebrovascular event) increases significantly.
In cats, “true” idiopathic epilepsy is rare at any age. New-onset seizures in cats are therefore almost always considered suspicious for brain disease—in older cats, a meningioma is common.

Red flags for a brain tumor:
- seizures becoming more frequent and longer
- focal signs – twitching of one side of the face, “fly-biting,” circling in one direction
- behavioral changes (apathy, irritability, disorientation, marked lethargy)
visual impairment with preserved pupillary light reflexes (cortical blindness)
- asymmetry on neurological examination (one-sided weakness, postural reaction deficits)
- acute vestibular syndrome – dizziness, nystagmus, ataxia
with pituitary tumors, endocrine signs, e.g. features of Cushing’s disease

A tumor can also present acutely (e.g. due to hemorrhage into the lesion), but in most cases the signs progress gradually.

When could it be “just epilepsy”?
In a young to middle-aged dog with generalized seizures, completely normal between episodes, no neurological deficits, and normal basic blood and urine tests.

Diagnostics:
We start with a clinical and neurological examination, blood work and urinalysis to rule out metabolic causes. The gold standard is brain MRI; cerebrospinal fluid analysis complements the picture, especially in inflammatory diseases.
Note: steroids can rapidly reduce edema but may temporarily mask the lesion, so—if the patient’s condition allows—they are best given after MRI.

Treatment:
Antiepileptic drugs (levetiracetam, phenobarbital, imepitoin in dogs; in cats usually levetiracetam or phenobarbital) help stabilize seizures. In cats with meningiomas, surgery often provides years of good quality of life. In dogs and in gliomas, radiotherapy is standard; in selected locations, surgery or combined approaches may be used.

When not to wait even a day:
A first seizure in an animal over 7 years of age, any cluster seizures or status epilepticus, persistent neurological deficits between seizures, or a sudden change in behavior or vision.