07/07/2025
🐾 Zrcadlení 🐾
Naše vztahy ke světu jsou odrazem našeho prožívání a dosavadní zkušenosti a platí to i ve vztahu ke psům a zvířatům obecně.
Svět je velmi komplikované místo a není divu, že naprostá většina z nás si nese nějaké narušení citové vazby. A tohle narušení se přenáší do způsobu, jakým s druhými jednáme, většinou hluboce nevědomě.
V našich končinách se tak nejhorším typem týrání psů stává týrání citové, o to zákeřnější, že si ho majitelé psů neuvědomují a naopak jsou přesvědčeni, že dělají to nejlepší. Jenže neexistuje způsob, jak neotisknout svoje nitro do komunikace se psem, i kdyby se člověk sebevíc snažil o neosobní/nadosobní přístup.
Dobrá zpráva je, že i když se tomuto přenosu nejde vyhnout, dá se s ním pracovat – ve skutečnosti je právě tohle způsob, jak prohlubovat vztah se svým čtyřnohým parťákem, se sebou samým i s blízkými. Vztah nevyrůstá ze setkání dvou dokonalých bytostí, ale z opakované zkušenosti blízkosti a bezpečí. A k tomu patří vidět a být viděn, se všemi slabostmi i krásou.
Neviditelné nebezpečí všedního dne
Tím zásadním je, že psy vystavujeme 365/24/7 našim emocím. Každý pes, když k nám přichází, a lhostejno jestli jako štěně nebo dospělý pes, nás nejdříve potřebuje v roli průvodců. Potřebuje ukázat denní rutiny, seznámit se s místy, kde se bude pohybovat, potřebuje zažít, že jsme schopni regulovat svoje emoce. Protože v novém prostředí jsme my jeho posly klidu a pohody.
Pokud ale pes přijde do prostředí, kde je zmatek, kde nejsou jasně daná pravidla, kde nerozumí lidem a k tomu je hned zatěžován výlevy lidských emocí, bude nucený hledat si svoje bezpečné místo jinak a naučí se člověka spojovat s něčím nepříjemným.
Začíná si utvářet tzv. dezorganizovanou vazbu, jejímž rizikem je velká psychická nepohoda pro něj a nebezpečí silových a agresivních reakcí pro lidi okolo.
Pes má právo na vlastní prostor, vlastní potřeby, pocit bezpečí. Na pocit kontroly nad vlastním životem. Pozor. Není to absolutně o cochcárně, naopak dovolování všeho vede právě ke vzniku nezdravé vazby – pes se neučí zvládat život. Doma se učí, že možné je cokoliv, ale venku bude neodvratně narážet na realitu a nebude natolik psychicky odolný, aby to ustál. Samozřejmě si to vybije doma, nebo venku v situacích, kdy bude mít dost sebedůvěry (tedy útoky na vlastní majitele, menší psy, štěňata, děti, staré nebo nemocné lidi, jiná malá zvířata…).
A pozor. Trestáním psa nenaučíte, kde jsou zdravé hranice, ani ho nesocializujete. Všem, kdo v tom vidí sluníčkářství, doporučím malý experiment. Zkuste si ve dvou zahrát hru na averzivní výcvik. Jeden vymyslí úkol, druhý hraje psa. Člověk „pes“ neví, jaký úkol má splnit, člověk „trenér“ k dosažení úspěchu používá pozitivní trest (jasné slovo „NE!“, škubnutí za vodítko, plácnutí, impuls EO, stačí si vybrat, jak moc si chcete ubližovat). Člověk v roli psa velmi rychle skončí v situaci, že se bojí udělat cokoliv, protože ho „trenér“ nenavádí k tomu, co má dělat, pouze ho trestá za to, co nechce. Tedy trest přijde za vše, co není ta jedna věc, kterou chce člověk. Jenže ani my lidé se neumíme číst tak skvěle, abychom si rozuměli bez vysvětlování, natož aby nám rozuměli naši psi.
A tady se znovu dostáváme k zrcadlení. Bohužel do výchovy a vztahu ke psům přenášíme to, čím jsme sami prošli. A většina z nás neměla respektující výchovu, vyrostli jsme k naučené bezmocnosti. A to většina z nás chce i od svých psů. Stejně jako kdysi naši rodiče žili v domnění, že pro nás dělají to nejlepší, myslíme si to i my o našem vztahu ke psům. Jenže jen dál předáváme rány, frustraci a bezmoc. Naši psi nemají povinnost poslechnout, stejně jako ji nemáme my vůči jakékoliv autoritě. Jako dospělí lidé bychom měli žít naše životy na základě uvědomění, jaké máme potřeby a možnosti k jejich naplnění. Měli bychom umět plakat i mít radost, ne se bát, kdo nás odsoudí za spontánní projev, za naši potřebu bezpečí nebo potřebu chránit si vlastní hranice. A z tohohle uvědomění budovat i prostor a vztah pro naše psy. Pak si totiž budeme opravdu parťáky na společné cestě životem, kteří spolu zažívají dobré i zlé a chápou, že společně jsou víc než každý sám za sebe ❤️
