10/06/2025
V poslanecké sněmovně se projednává novela zákona o pyrotechnice. Co se změní? Navržená právní úprava rozšiřuje výčet činností, pro něž je vyžadována odborná způsobilost, zakazuje prodej většiny pyrotechnických výrobků na stáncích, ale také reguluje používání pyrotechnických výrobků- např. zákaz jejich používání ve vzdálenosti 250 m od vybraných rizikových zařízení a provozů, jako jsou například nemocnice, hospice, útulky pro zvířata, záchranné stanice, chovy zvířat. Speciální ustanovení dále umožňuje obcím širší využití obecně závazné vyhlášky k regulaci používání zábavní pyrotechniky na celém území obce.
Zatímco rizika poranění spojená s používáním zábavní pyrotechniky jsou veřejnosti dobře známá (např. utržené prsty, končetiny, fatální poranění hlavy apod.), toxické účinky emisí jsou podceňovány. Zásadní jsou rovněž negativní dopady používání zábavní pyrotechniky u zvířat.
🎇 Pyrotechnika zábavná? Pro zvířata rozhodně ne. 🐴🐕🕊
Zvířata reagují bezprostředně jak na zvukové, tak na vizuální efekty, které při této činnosti působí současně. Zároveň je nutné si uvědomit, že zvířata vnímají zvukové vjemy daleko intenzivněji než lidé. Některé zábavně pyrotechnické výrobky dosahují hlasitosti např. okolo 130 decibelů (helikoptéra kolem 100 decibelů), což je už i pro člověka nepřijatelná hluková zátěž. Například psi, však slyší na delší vzdálenosti než člověk a s vyšším frekvenčním rozsahem, čímž je jejich sluch podstatně citlivější než ten lidský. Zvířata si navíc nedokážou příčiny hluku vysvětlit. Mezi fyziologické reakce ovlivněné odpaly lze zahrnout zvýšený srdeční rytmus, neklid, úzkost, strach a stres, které často vedou k panice a únikové reakci. Zábavní pyrotechnika neohrožuje jen sluch lidí – pro zvířata může znamenat doslova boj o život.
Na pastvinách a ve stájích dochází během ohňostrojů a odpalování petard ke splašení hospodářských zvířat. Rachejtle, které dopadnou mezi zvířata, způsobují šokové reakce, zranění, a někdy i infarkt. Například koně při náhlém hluku reagují útěkem – často v rámci stádové paniky. Podle odhadů je každý rok zraněno až 25 % koní právě v důsledku pyrotechniky. A to rozhodně není ojedinělý případ.
U dobytka a ovcí dochází po vystrašení k několikadennímu útlumu – zvířata nežerou, jen leží a zotavují se z prožitého stresu.
🐶 Zeptejte se chovatelů psů, jak u nich probíhají silvestrovské oslavy
Majitelé zvířat se musí na neklid připravit, nenechávat zvířata v době očekávaného většího používání zábavní pyrotechniky volně venku, a to ani na zahradě. Je nutné také přizpůsobit dobu venčení psů.
Při výbuších se psi a kočky často třesou, kňučí nebo se snaží ukrýt. Časté jsou projevy paniky – zvíře může proskočit sklem, zranit se nebo utéct. Mezi typické příznaky stresu patří také močení, agresivita nebo nepravidelné dýchání. V těle zvířete se v těchto chvílích prudce zvyšuje hladina stresového hormonu kortizolu – a jeho hodnoty vrcholí až 15 minut po výbuchu. Čím déle rámus trvá, tím hůř na tom zvíře je, fyzicky i psychicky. Mnozí majitelé ve snaze zvířeti pomoci sahají po sedativech. Ale ne všechna zvířata snášejí tlumicí prostředky dobře – některým to zhorší vnímání, ale neodstraní úzkost, což je pro ně ještě horší.
🕊 Volně žijící zvířata trpí potichu.
Ptáci jsou hlukem i světelnými efekty silně dezorientováni. V noci, kdy nevidí překážky, narážejí do stromů, budov nebo drátů a hynou. Mnoho druhů vzlétá v panice ze zimovišť, ztrácí energii nebo umírá během letu na infarkt. V hnízdní době pak dochází k opouštění hnízd, často i mláďat.
A stres nezasahuje jen ptáky. Srnky, zajíci i další savci ve zmatku utíkají – mnozí končí pod koly aut nebo těžce zranění. U březích samic dokonce může hluk způsobit potrat.
❤️ Jako veterinářka vítám každé opatření, které pomůže zvířatům žít v klidnějším světě.
Zpřísnění pravidel pro pyrotechniku není restrikcí, ale krokem k ohleduplnější společnosti. Děkujeme všem, kteří slyší i hlas těch, kteří mluvit nemohou.
