18/09/2025
Jak se má dvounožka?
Zdravím všechny fanoušky a přátele. Často začínám větou "Jak se mají zvířátka?", dnes je to jinak, protože i dvounožka je úzce spojená se zvířátky. Momentálně je ze mě beznožka, ale v krajním případě jsem schopna na chvíli jednu nohu použít. Diagnóza je jasná-kromě naražených žeber, zápěstí a kloubů na ruce a nabouraného lokte(což je legrace), jde hlavně o tříštivou zlomeninu kolene a bérce. Tak to dopadá, když práce je moc a ruce jen dvě, člověk spěchá a spadne z výšky 2 m na betonové schody na dno bazénu, který jsem kvůli horšícímu se počasí chystala na návrat kočičí smečky z venkovního výběhu. No, co vám mám povídat, byl to srandy kopec a asi jsem se podruhé narodila, protože spadnout na ty schody hlavou, bylo po mně. Jedna noha skončila ve stelivu v záchodku, tu druhou jsem chvíli hledala🙈, až jsem ji našla zabořenou mezi pytly se stelivem a divně pokroucenou kdesi za zády. Pokus dostat nohu ven byl zážitek dne. Sama doma, nikdo nepomůže, co teď? Chvíli čekám, až mě přestane polívat pot a přejde třesavka(šok), a pak si vzpomenu na film, kde si hlavní hrdina musel uříznout ruku, zaklíněnou ve skále, aby přežil. Říkám si "dal to on, dáš to taky, nejsi žádná bábovka"🥵. To bude jen naražené...Tak jsem si zkusila stoupnout, ale ouha, noha lítala dokola a žila si svým vlastním životem. Půl hodiny jsem se plazila pomocí rukou 10 m do kuchyně k telefonu, a nohu táhla za sebou, abych si zavolala sanitku. Přijeli, zafixovali, šup do nemocnice, CT, asi 20 RTG všeho možného, předoperační vyšetření a tradá na traumachirurgii, kde mě za pár hodin čekala operace. Jsem zvyklá být celý den v pohybu a ležení v posteli je destruktivní pro mou páteř, tak mě pár hodin po operaci vzala návštěva(synové) na procházku. No a co myslíte? Na vozíku mě ještě neviděli, takže jsem se stala vděčným objektem jejich černého humoru a fotili si mě, jak zvířátko v zoo🤣. Následně mě začali zásobovat nečekanými krmnými dávkami čokolád, zákusků apod., zřejmě ve snaze vytvořit ze mě kopii Heleny Růžičkové😵💫. Děkuji své kamarádce Báře Štěpánkové, která mi dnes dovezla plno dobrůtek a zapůjčila mi i svůj náhradní vozík, abych nebyla odkázaná jen na postel. Po rychlém kurzu "vozíčkoškoly" už jezdím sama :-), jen levotočivé zatáčky musím ještě zdokonalit a hadičky s lahvičkami si vozím pěkně s sebou😂👩🦽. Péči o zvířátka zajišťuje z části dvounožec a především můj profi zástupce-syn Lukáš. Je mi velkou oporou a doufám, že bude i dál, protože prognóza lékařů je, že při troše štěstí bych se mohla postavit na nohy někdy příští rok v květnu, což není radostný termín. Bohužel se dnes vyskytla komplikace, tak uvidím, co na to ranní vizita. Přiznávám, že můj mozek nebyl příliš funkční, protože po všech těch "šmakuládách", co mi v jednom kuse lili do žil a píchali do břicha(aby mi z něho udělali mramorovanou bábovku🤭), jsem měla spavou nemoc😴. Teď už mám opiáty jen 4x denně a k tomu analgetika, hlava funguje, takže začnu plnit svůj slib a i když se zpožděním, mám pro vás spoustu novinek. PS. Čarodějnice na koštěti vypadá určitě lépe než čarodějnice na vozíku, ale co nadělám. Asi změním fotografa🤔.
