18/01/2026
Hříbata 🦄
Kdykoliv vám v hlavě vyvstane otázka týkající se koní, zamyslete se nejdřív nad tím, jak koně fungují přirozeně. Pokud totiž chceme mít spokojeného koně, musíme se co nejvíce snažit jeho přirozenost respektovat a napodobovat.
Nedávno jsem se dozvěděla, že jedna chovatelka sdělila nové majitelce právě kupovaného odstávčete, že je naprosto v pořádku, aby hřebeček vyrůstal pouze ve společnosti jiných druhů zvířat. No… 🙈 Díky bohu, že paní majitelka se nespokojila s informacemi od prodávajícího! 🙏
Kůň je STÁDOVÉ zvíře a ke svému životu ze všeho nejvíc potřebuje další koně. Funkční koňské stádo. Ne kozy, ovce, lamy, slony ani cokoli jiného. Prostě koně. Jinak to nefunguje 🤷♀️
Pokud hříbě nevyrůstá s koňmi, zásadně to ovlivní celý jeho život. Nejen neustálým stresem, který může vést až k apatii a zdravotním problémům, ale také absencí přirozeného sociálního chování. Takový kůň má pak v dospělosti obrovský problém se začleněním do stáda – velmi často se z něj stane buď otloukánek, nebo naopak kůň, který ostatní nesnese. Jednoduše proto, že ho žádné stádo nenaučilo „společenská pravidla“ a on si s novou situací neumí poradit.
Pokud si pořizujete právě odstaveného hřebečka, to nejlepší, co pro něj můžete udělat, je umístit ho mezi jeho vrstevníky. V přírodě by byl mladý hřebec z rodného stáda vyhnán ve chvíli, kdy by začal projevovat zájem o klisny, a přidal by se ke skupině mladých hřebců. Tam by celé dospívání trávil hrami a souboji, díky nimž by se učil sociálním dovednostem, až by jednoho dne odešel bojovat o vlastní stádo klisen.
Hříbárny s hřebčími stády jsou proto pro mladé hřebečky tím nejlepším řešením. Pokud se hřebeček nemá s kým vydovádět – a tím se učit správnému koňskému chování – může výrazně narušovat pohodu starších koní ve stádě. Anebo tuto potřebu her, soubojů a konfrontací může předložit svému majiteli při interakci s ním, aniž by to vnímal jako vytváření konfliktů. Často narozdíl od majitele, který získává mylný pocit, že je s jeho koněm něco špatně...
U klisniček je situace jiná. V přírodě by se nikdy nestalo, že by půlroční klisna opustila svou matku, často s ní žije ve stádě celý život a matka ji sama odstavuje až při další březosti. Odstavit klisničku v šesti měsících je obrovský zásah do její psychiky. Velmi často se to okamžitě projeví i na zdravotním stavu – objevují se průjmy, hubnutí, apatie, koliky… Klisnička je v novém stádě většinou na okraji, stádo ji nechce přijmout a ona zůstává sama. Zotavení z tohoto traumatu pak může trvat velmi dlouho.
Pokud to jen trochu jde (a ono to většinou jde 🙂), je mnohem lepší nespěchat a nechat klisničku s matkou alespoň do jednoho roku, ideálně samozřejmě ve stádě. Dejte jim čas dozrát – nebudete litovat. A nebojte, žádný čas vám neuteče 🙂
Kobylka vám to vrátí lepší adaptací na nové prostředí, celkově vyšším sebevědomím a pevnějším zdravím.
To, jaký bude mít kůň start do života, zásadně ovlivní celý jeho budoucí život. Nezapomínejme na to 😊🍀