03/08/2025
Zkopírováno, přeloženo a sdílíme - ať máte se svými čtyřnohými členy rodiny jen samou radost!❤️
NOVÍ MAJITELÉ ŠTĚŇAT…
Jakmile štěňata odcházejí do nových domovů, chtěl(a) bych se zmínit o častém problému, se kterým se chovatelé setkávají u nových majitelů.
Realistická očekávání:
Vidíte fotky a videa od chovatele – štěňata jsou veselá, společenská, tiše si hrají v ohrádce. Chovatel vám ukazuje, jak jsou uvolněná, šťastná, hravá. Vše vypadá skvěle a vy si štěně přivezete domů.
A pak přijde realita. Štěně možná první noci pláče v pelíšku, což vás unaví nebo rozčílí. To společenské štěně odmítá přivítat půl tuctu přátel, které jste nadšeně pozvali, aby se na něj přišli podívat. Nebo se bojí vašich rozradostněných dětí. Odmítá chodit na vodítku. A vy si říkáte – co se stalo s tím dokonalým štěnětem?
Pojďme si tedy promluvit o realistických očekáváních, když si štěně přivezete domů. Štěně bylo od narození u chovatele. Mělo mámu, často i sourozence z vrhu. Mělo svou rutinu, znalo, co se od něj čeká, a cítilo se tam naprosto bezpečně.
A teď si představte, že je náhle přemístěno do úplně nového prostředí. Představte si sami sebe, že vás vysadí v neznámé zemi, možná i na jiném kontinentu. Znáte jen pár slov z jejich jazyka. Jiná příroda, zvířata, vůně, teplota, lidé. Do toho vám změní denní režim, uspořádají „večírek“ s cizími lidmi a chtějí po vás věci, kterým nerozumíte. Přinejmenším matoucí.
Tímto prochází každé štěně při přechodu do nového domova. Stres se může projevit různě – odmítáním jídla, neochotou si hrát nebo vítat lidi, bázlivostí u veterináře nebo když na něj sahají cizí lidé. Může se objevit průjem, zvracení nebo deprese.
Co tedy jako nový majitel můžete udělat, abyste štěněti pomohli se adaptovat?
• Většina štěňat potřebuje 3–4 týdny, aby si zvykla na nový domov. Opakujte si: TŘI AŽ ČTYŘI TÝDNY, někdy i déle! Ne 1–2 dny! Je důležité si uvědomit, kolik času pes opravdu potřebuje, aby se cítil pohodlně.
• Omezte návštěvy během prvního týdne. Chápeme, že se chcete pochlubit, ale štěně potřebuje čas. Počkejte 1–2 týdny, než pozvete lidi domů.
• Požádejte návštěvy, aby si sedly na zem a nechaly štěně, ať k nim samo přijde. Žádné pištění, tahání ani chytání štěněte.
• Zaveďte štěněti dobrou rutinu.
• Omezte jeho pohyb na malý prostor v domě – jednak ho tím nezahlcujete, jednak ho máte pod dohledem.
• Neočekávejte, že štěně ve věku 8–13 týdnů bude hned chodit na vodítku. Trénujte doma, kde se cítí bezpečně. Nechte ho tahat vodítko, odměňujte ho pamlsky za každý krok u vás.
• Když odmítá jít, dejte mu čas. Moje první „procházky“ s některými štěňaty trvaly i hodinu a půl jen kolem bloku. Pohybovali jsme se jen, když se štěně rozhodlo, že chce jít dál.
• Uvědomte si, že štěně potřebuje čas, aby vás začalo vnímat jako rodinu. Očekávat okamžité pouto není realistické.
• Trénujte štěně. Pomáhá to nejen s vytvářením vztahu, ale také s tím, že vás štěně začne vnímat jako někoho, kdo mu dává směr.
• Děti mohou být pro malá, křehká štěňata velkým stresem. Vždy dohlížejte na kontakt dětí se štěnětem.
• A nakonec – mějte trpělivost. Neříkejte hned: „Panebože, s tím psem něco není v pořádku.“ Nic se neděje ze dne na den. Výpravy ven plánujte tempem štěněte. Možná si představujete, jak si spolu zítra půjdete zaběhat kolem jezera, ale realita může být taková, že štěně zvládne sotva pár kroků.
Moje výpravy často trvají dlouho, protože jen stojím a čekám, až si štěně začne samo prozkoumávat nové prostředí. Klíčem je trpělivost!
Pamatujte, pokud bylo štěně u chovatele skvělé, ale u vás teď bojuje, je to vaše úloha jako majitele, pomoci mu s přizpůsobením – a to chce čas, trpělivost a výcvik. Mějte realistická očekávání a dávejte štěněti pozitivní zážitky. Každé štěně je jiné. Nesrovnávejte ho s předchozími psy a nesuďte ho podle toho, jak to zvládal jiný pes. Nakonec se zkuste dívat na svět očima štěněte a přizpůsobte tomu prostředí a situace.
