
18/04/2025
☀️🌟🍀🌸VELIKONOCE🌸🪷🌟☀️ svátky Plodnosti a znovuzrození + magie jara (aneb co bylo dřív než Ježíš)
Velikonoce nejsou jen vajíčka, beránci a pomlázky. Jsou starobylým svátkem jara, který nese hluboký, magický význam znovuzrození, cyklického návratu života a uctění sil plodnosti – země, přírody i nás samotných. Je to čas, kdy se dávní vegetační bohové probouzejí z podsvětí, kdy Bohyně zvedá svůj závoj a slunce stoupá výš, volajíc k životu semínka zasetá v temnotě.
A tady se dostáváme k zajímavému momentu. Katolická církev, ve své touze sjednotit a ovládnout duchovní život Evropy, překryla původní pohanské oslavy Velikonoc příběhem ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Všimněme si však podobnosti – staré mýty o umírajícím a znovuzrozeném bohu (Tammuz, Attis, Osiris, Adonis) mají se „zmrtvýchvstalým Ježíšem“ společný základ. Ale zatímco pohanské oslavy byly spojeny s tělem, se smyslností, s plodností a radostí z přírody, katolická verze od těla odtrhává – staví na bolesti, utrpení a vině.
Adonis, krásný mladý bůh, milovaný bohyní Afrodité, byl symbolem jarního života, který zaniká v létě, aby se opět navrátil. Zemřel a vrátil se zpět – stejně jako semínko, které padá do země, aby v tichu a temnotě uzrálo a v pravý čas vyrašilo. Jeho příběh nám připomíná, že život a smrt nejsou protiklady, ale dvě strany jedné cesty. Smrt je jen přechod, klíč k novému růstu.
Astrologicky se Velikonoce odehrávají ve znamení Berana – prvního ohnivého znamení, které přináší nový cyklus, odvahu a sílu jednat. Beran je archetypem průkopníka, bojovníka, jiskry. Letos (2025) navíc probíhal retrográdní Merkur v Beranu – výzva obrátit pozornost dovnitř, přehodnotit své plány a znovu se spojit s tím, co nás opravdu volá. Venuše a Saturn v Rybách přinášely zároveň jemnost, hloubku a zasněné smíření – jako kdyby příroda šeptala: „Nespěchej, ale věř. Ono to vyraší.“
Malý čarodějný rituál znovuzrození s Bohyní a Lunou
Potřebuješ:
svíčku (nejlépe zelenou, fialovou, bílou nebo zlatou – pro plodnost, čistotu a světlo)
malou misku s hlínou (nebo květináč)
semínko (bazalka, máta, měsíček, lichořeřišnice – co tě přitahuje)
pár kapek vonného oleje nebo bylinku na očistu (rozmarýn, šalvěj, levanduli)
symbol Bohyně (můžeš použít mušličku, spirálu, malý kámen, nebo nakreslit jednoduchý znak trojné Bohyně: dorůstající – úplněk – ubývající Měsíc)
Čas: Ideálně při novoluní nebo dorůstajícím Měsíci – tedy ve fázi, kdy Luna roste a podporuje nové začátky. Ale pokud tě to táhne jinak, řiď se svou intuicí. Bohyně není dogmatická.
Jak na to:
1. Příprava prostoru: Zapal svíčku. Očisti se bylinkou nebo olejem, jemně si potři čelo, dlaně, srdce. Vnímej, jak z tebe odchází staré. Můžeš říct nahlas:
„Očišťuji se od zimy, od těžkých vrstev, které už nepotřebuji. Otevírám se novému cyklu.“
2. Spojení s Bohyní: Vezmi symbol Bohyně a podrž ho v dlaních. Můžeš si představit, že jsi napojená na pradávnou linii žen, na Matku Zemi, na Lunu nad sebou.
„Bohyně života, Matko Změny, stůj při mně, když zasévám semínko svého nového Já.“
3. Zasazení záměru: Drž semínko v dlaních a naslouchej – co v tobě chce vyrůst? Může to být touha, projekt, nová verze sebe sama.
Až budeš připravená, zasaď semínko do hlíny. Každý pohyb dělej vědomě, jako posvátný akt. Můžeš při tom opakovat:
„Zasévám život. Co klíčí ve tmě, vyroste ve světle. Ať se tak stane.“
4. Závěr: Poděkuj Zemi, Bohyni, Luně, sobě. Nech svíčku dohořet nebo ji zhasni se vděčností. Misku s hlínou nech na místě, kam ti padne zrak – jako připomínku, že růst je proces, který nelze uspěchat. Ale lze ho láskyplně doprovázet. Vaše Ari Ariana Argonni