14/07/2025
Romi vezmeme sem ještě jedno morčátko? Zeptal se mě před pár dny Martin. Pokrčila jsem rameny a přejela pohledem výběhy v karanténě. Téměř 40 morčat a králíčků. Venkovní výběhy se sice staví, ale ani ty nebudou nekonečné. A najít kvalitní nový domov se rovná téměř zázraku. Jedině jestli to je fakt průšvih, tak ho vezmeme.
Martin mi mlčky podal telefon s vyznačenou konverzací. ….”je v kleci, ale není vhodná byt v bytě ani v létě ani v zimě. V létě to tu zapáchá i když ji stále čistíme a v zimě nemáme prostor pro vánoční stromeček.” Zas jedna rodina, která až s pořízením zvířecí bytosti zjistila, že zvíře není plyšová hračka na výstavu. Napiš jim, ať ji přivezou. Hlavně i s klecí, ať ji máme pro první čas než se seznámí s ostatními kam dát. No, tak ani to nevyšlo. Klec ji sebou rozhodně na cestu nezabalí, protože ta se dá ještě prodat. Stála je celých 1500,-. Co na to říct. Holčičku si vezmeme, protože tam kde je, ji stejně nic láskyplného nečeká.
Dnes přijeli, celá rodinka. Pán s paní a dvě děti, kluk tak 9 let a slečna tak 12 až 14. Morčecí holčička v malé plastové přepravce na špinavých hoblinách. Martin si ji bezeslova přebral a rychle zmizel. Nevzali jste jí sebou alespoň její domeček, nebo něco z domu, na co je zvyklá? Zkusila jsem ještě najít něco kladu na jejich přístupu. Ne my ji měli na hoblinách a přeci ji sem nebudu kupovat ještě pelech. Že by jí vzali sebou nějaké jídlo, dobrůtky po tom jsem raděj ani nepátrala. No klec jste jí nechat mohli…nestihla jsem to doříct. Nemohli, skočila mi do řeči mladá slečna. My už jsme si do ní koupili nové morčátko.
Pomalu jsem se nadechla a vydechla. Moc to nepomohlo. Můžete mi to prosím zopakovat? Mám pocit, že jsem tomu nějak neporozumněla. Vy jste se zbavili morčátka a hned na to jste si koupili nové. Proč jste se teda tohohle zbavovali? No protože už je velké, tak jsme si koupili malinké. Objasnila mi slečna. Dobře jsem už starší ročník, ne všemu v dnešním světě rozumím, ale ted jsem měla pocit, že jsem se ocitla asi v úplně jiném vesmíru. A co budete dělat až vám tohle morčátko vyroste? Paní byla evidentě dost nasupená. Já se s vámi o tom nebudu bavit, tohle morčátko nevyroste. Jasně, nevyroste, no když ho nebudete krmit, tak možná nevyroste. To, co jsem měla chuť té paní říct, je žalovatelné hned na několik paragrafů, tak jsem se raději kousla do rtu. Nad rodiči jsem zlomila hůl, ale chtěla jsem se zeptat té mladé slečny, jestli si vůbec uvědomují, že si nekoupili plyšovou hračku, ale živou bytost. A taky jim říct, že chovat jedno samotné morčátko je týrání. Nestihla jsem říct nic. Paní se otočila a nasupeně odcházela a já tam stála neschopná slov a do očí se mi draly slzy lítosti a vzteku. Jací dospělí vyrostou z těch dvou dětí? Dnes se naučili, že zvířecí bytost se kterou sdíleli domov můžou kdykoliv poslat někam dál. Je to přeci jenom morče, nic necítí, jen se hýbe, žere, pije, kádí, čůrá, v podstatě taková chlupatá hračka. Počítač nebo telefon je rozhodně cennější.
Vím, že co posíláš do světa to se ti rozhodně vrátí. Dřív nebo později, ale vrátí. Až jednou ta mladá slečna se svým mladším bráškou dospějí, jejich rodiče budou staří. Dnes se naučili, že nemusí mít zodpovědnost za živou bytost, která jim byla blízká. Vždycky je tu někdo, kdo se postará. My a nám podobná zařízení o nechtěné zvířecí bytosti. A domovy důchodců a LDNky o staré rodiče. Jednou se jim dnešní den vrátí.
Z morčecí holčičky se nakonec vyklubal docela milý morčecí kluk. Sice trošku zanedbaný a s přerostlými drápky, ale mezi ostatní naše kluky zapadl jako by sem patřil odjakživa. A mně nejde vyhnat z hlavy myšlenka na to jejich nové morčátko. Malou bytůsku, která je odsouzená žít sama v kleci v rodině, která své zvířecí kamarády posílá do světa, když nesplňují jejich představy. Kde asi skončí, až vyroste a co ji v téhle rodině čeká? A kolik je takových dalších bytostí? Ještě jednou procházím karanténu. Zálibně pozoruji naši družinu morčátek a králíčků, kteří se spokojeně vyvalují, chroupají dobrůtky nebo jen tak šmejdí a něco si mezi sebou důležitě vykládají. Nemůžeme zachránit všechny zvířecí bytosti, které to potřebují, ale pro ty, které se k nám dostali uděláme maximum, aby už byli šťastné. Tak vítej v Pohádkové zahradě chlapečku, ještě ti vymyslíme jméno a kdo ví. Možná už na tebe čeká nějaká rodina s morčecím kamarádem, kde tě budou milovat tak jak si každá živá bytost zaslouží. Vítej v pohádce.
