Kakadu, info a zajímavosti

28/10/2025

Trauma z odstavu

Řešíte, že váš papoušek často křičí? Jednou z možných příčin může být trauma z odstavu. Co to je?

Trauma z odstavu je u velkých papoušků poměrně běžné. Označuje emoční a behaviorální problémy, které vznikají tehdy, když je mládě odstaveno příliš brzy nebo příliš náhle – dříve, než je na to skutečně připraveno. Tento problém se týká především velkých druhů papoušků – arů, kakaduů, žaků apod. V přírodě tito papoušci dozrávají velmi pomalu, nejen fyzicky, ale i emočně a sociálně. S rodiči zůstávají ještě dlouho poté, co se už dokážou sami krmit – stále se od nich učí a hledají u nich jistotu a pocit bezpečí. U těch největších druhů (např. arové a kakaduové) to trvá až 1 rok, než se mládě plně osamostatní. V domácím odchovu však mláďata opouštějí svá „hnízda“ o několik měsíců dříve.

Správný odstav se netýká pouze schopnosti mláděte přijímat samostatně potravu, louskat semínka apod. Jedná se o složitý proces, který zahrnuje schopnost adaptovat se na nové podmínky, rozpoznávat nebezpečí, vyhledávat úkryt, reagovat na různé podněty, navazovat vztahy s jinými členy hejna. Zpočátku je mládě odkázáno na pomoc svých rodičů, buduje si k nim určité pouto, které postupně slábne a je nahrazováno novými vztahy v rámci hejna. Mládě, které si přineseme domů, už by mělo umět samo ž**t, ale tady jeho vývoj nekončí. Je vytrženo ze svého „hnízda“, ztratilo pocit bezpečí a musí se adaptovat na nové podmínky. Majitel se stává jeho novým „rodičem“, členem hejna, který mu dává ztracený pocit bezpečí, který ho krmí, stará se o něj (jako jeho rodiče). Ale papoušek si tím začíná budovat nezdravý vztah k někomu, kdo by měl být v přírodě nahrazen. A člověk nedokáže toto „rodičovské“ pouto přetrhnout, vlastně ani nemůže, protože papoušek v něm stále vidí svého „rodiče“.

Jaké jsou typické příznaky traumatu z odstavu?
• přehnané křičení, volání po pozornosti,
• silná fixace na člověka nebo naopak strach z lidí,
• vytrhávání peří nebo sebepoškozování,
• úzkost, fobie, agresivita,
• nechutenství nebo ztráta váhy,
• závislost na jednom člověku.

V lehčí formě bývá papoušek nejistý, často „žadoní“ o pozornost, vyžaduje častý kontakt s člověkem, chce hladit, chovat, někdy se dožaduje dokrmování, i když umí jíst sám, reaguje úzkostí při změně prostředí nebo majitele, může být nervózní nebo přecitlivělý.

Těžce zasažený papoušek odmítá potravu nebo ji jí jen v přítomnosti určité osoby, křičí, sebepoškozuje nebo si vytrhává peří, má panický strach z lidí nebo nových situací, bývá buď agresivní, nebo apatický, někdy vykazuje období úplné pasivity (sedí, nereaguje, nehraje si).

Jak tomuto traumatu předejít? Nespěchejte! Lži o tom, že si papouška lépe ochočíte, pokud si ho sami dokrmíte, jsou velmi zavádějící, váš vztah velmi poškodí a papouškovi způsobí problémy - pokud ne fyzické (zvládnete-li přechod v oblasti krmení), tak zcela jistě emoční. Nechvátejte na nákup a domluvte se s chovatelem na tom, že opravdu nespěcháte a papouška si vezmete, až bude zcela připraven. Ponechte ho v jeho hejnu s rodiči a dalšími mláďaty, jak jen to bude možné. Tito papoušci přeci žijí desítky let, proto mu věnujte pár týdnů a měsíců navíc, abyste začali budovat ten správný vztah :-).

12/07/2025

Papoušci v horkých dnech

Obecná představa lidí je, že papoušci pocházejí „z teplých krajin“, tudíž mají rádi sluníčko. To ale nemusí být tak úplně pravda. Papoušci skutečně potřebují sluneční svit, ale být v létě vystaven v kleci nebo voliéře přímému slunci, to je úplně něco jiného.

Pojďme se podívat na příklad papoušků kakadu. Austrálie je z velké části horký a suchý kontinent. Především v létě tedy musí kakaduové čelit velmi vysokým teplotám. Ti, kteří žijí ve vyprahlých oblastech, našli způsoby, jak se s vedrem vypořádat.

Pokud je horko, papoušci zaujmou takový posed, při kterém maximalizují "chlazení", např. svěsí křídla, aby pod nimi proudil vzduch. Ochlazují se i tím, že těžce dýchají, přičemž uvolňují vodu z dýchacího ústrojí.

Také metabolické procesy, tzn. rozklad strávené potravy, produkuje teplo. Nízkokalorická strava znamená potřebu zbavovat se méně energie v podobě tepla. Studie ukázaly, že kakadu havraní žijící v horké centrální části Austrálie konzumuje méně potravy než stejný druh žijící v lesích na jihozápadě země. Nižší metabolický příjem také znamená, že papoušci stráví méně času hledáním potravy a více času odpočinkem ve stínu.

Kakadu palmový v odpoledních hodinách obvykle opouští otevřená prostranství a schovává se do stínu stromů. V deštném lese pak pokračuje v hledání potravy. Má se třeba také za to, že kakadu krátkozobý, který hnízdí v suché části Austrálie, kde se pěstuje pšenice, se po hnízdním období stěhuje blíže k pobřeží, kde jsou lepší podmínky k hledání potravy v horkém období.

A ještě jeden zástupce: kakadu růžový. Ten vyráží hledat potravu na otevřené pláně ráno. Jak teplota stoupá, ukrývá se do stínu klenby stromů, kde pokračuje v hledání potravy, a to jak na stromech, tak na zemi. Navíc prý dokáží „růžováci“ odpařit o 33% méně vody, než by se očekávalo! Minimalizují totiž ztrátu vody tím, že vylučují vysoce koncentrovanou moč a znovu vstřebají vodu a sůl z kloaky. Dobře zvládají dehydrataci a hydratují se konzumací solných roztoků. To se jim hodí především v oblastech, kde jsou vodní zdroje velmi vzácné a papoušci musí urazit velké vzdálenosti od jednoho zdroje k druhému.

A jak se tedy postarat o svoje papoušky v létě? Dopřejte jim pobyt na sluníčku, které potřebují pro své zdraví. Nikdy je však v létě nevystavujte příliš dlouhému pobytu na přímém slunci. Voliéru nebo klec určenou na venčení umístěte tak, aby měl papoušek dostatek stínu. Myslete na to, že se z ráno zastíněné klece může odpoledne stát nechráněná výheň.

A jak dopřát papouškům příjemný pobyt venku? Nejúčinnější stín papouškům dopřává vegetace – stromy, vysoké keře apod. Pokud je dno voliéry travnaté, je to skvělá volba! Nejenže tráva přirozeně zadržuje vlhkost, ale rosením můžete ve voliéře vytvořit velmi příjemné mikroklima. Naopak, pokud je voliéra nebo klec na betonu, nebo poblíž kamenné nebo betonové plochy, teplo se odtud odráží, což zvyšuje okolní teplotu.

Je potřeba také nezapomínat na doplňování vody v misce, aby se mohl papoušek kdykoliv napít. Misku neumisťujeme na sluníčko, ale někam do stínu. Někteří majitelé papoušků také ve svých chovech instalují na střechy voliér rosení. Kakaduové obecně milují sprchování a koupání, nikdy je ale nesprchujte studenou vodou z hadice. Tento teplotní šok by jim mohl ublížit! Zároveň dávejte pozor, aby osprchovaný papoušek neseděl v průvanu.

Může být papoušek venku v létě po celý den? Na to není jednoduchá odpověď. Vždy je potřeba hlídat, jak se papoušek venku cítí. Já osobně svého papouška kakadu nepřenáším ven do voliéry, pokud jsou velká vedra. Myslím, že v tropických dnech je papouškovi lépe doma, kde je teplota příjemnější, ven s ním chodím buď ráno, kdy je ještě chládek, nebo až večer, když zapadne sluníčko a přestane být nesnesitelné horko.

Na co si dát při venčení v létě pozor? Jakmile uvidíte, že papoušek sedí se svěšenými křídly, je to jasný znak toho, že je mu horko. V takovém případě přeneste papouška raději domů, dopřejte mu možnost napít se studené nebo vlažné vody, popř. mu dopřejte sprchování.

Papoušci pocházejí z různých oblastí. Někteří obývají deštné pralesy, jiní se vyskytují i na otevřených pláních. Někteří potřebují vyšší vzdušnou vlhkost a špatně snášejí horko, jiní si s vysokými teplotami dokáží lépe poradit. Všichni papoušci ale potřebují mít možnost ukrýt se do stínu, aby se vyhnuli přehřátí. A je to na nás, abychom jim to ve svých chovech umožnili.

Obecná představa lidí je, že papoušci pocházejí „z teplých krajin“, tudíž mají rádi sluníčko. To ale nemusí být tak úplně pravda. Papoušci skutečně potřebují sluneční svit, ale být v létě vystaven v kleci nebo voliéře přímému slunci, to je úplně něco jiného.

08/07/2025

Víte, že..... thuje (zerav) je pro papoušky a další ptáky toxická?

Obsahuje toitž:
• thujon – látku, která je toxická pro nervový systém,
• silice a pryskyřice, které mohou dráždit trávicí trakt,

Při okusování větviček, jehličí nebo semínek může dojít k otravě. Jejími nejčastějšími příznaky jsou nechutenství, slabost, třes, křeče, dýchací potíže, průjmy a regurgitace.

V přírodě se papoušci thujím vyhýbají, my bychom jim neměli umožňovat k thujím volný přístup (např. ve voliérách), tzn. nepoužívat jako „přírodní dekoraci“ do prostoru, kde se papoušci pohybují, nepoužívat na bidla atd. Pokud už papoušek thuji okusil, měli bychom okamžitě kontaktovat veterináře.

Pokud chcete papouškovi dát větvičky na okus, bezpečné jsou např. ovocné stromy (jabloň, hrušeň – bez postřiků), bříza, lípa, líska nebo vrba.

08/06/2025

Kde žije váš kakadu ve volné přírodě? V jakém prostředí hledá potravu? Na jaké podmínky je geneticky vybavený? To vše ovlivňuje jeho dietní potřeby, nároky na slunce a stín, způsob hledání potravy atd. 😉

Kakadu – označení pro papouška, které zná asi každý, ale kterého si mnozí pletou nejen s jinými druhy papoušků, ale také s jinými druhy ptáků. „Hele, paní má papouška!“ To je ta lepší varianta. Jako majitelka kakadu bílého jsem se už setkala s tím, že mého papouška ...

16/02/2025

Jak naučit papouška na sprchování?

Pokud se kakadu bojí vody, ale potřebuje sprchování kvůli peří, bude potřeba extra trpělivý a postupný přístup.

Krok 1:
Nejprve je potřeba vybudovat pozitivní vztah k vodě, kakadu se prostě nesmí vody bát. Nechte ho sledovat vás při mytí rukou nebo ovoce a zeleniny, pouštějte mu slabý proud vody v umyvadle nebo sprše, aniž by ho to ohrozilo. Pokud máte doma jiné papoušky, kteří vodu milují, nechte ho, aby viděl, že voda není hrozba, že jiní papoušci si vodu užívají.

Krok 2:
Pokud máte za sebou první krok, je možné pokračovat dál. Ideální je začít s rozprašovačem. A postup bude podobný, kakadu se musí s rozprašovačem seznámit, nesmí se ho bát. Můžete ho postavit někam poblíž klece a postupně, den po dni ho dávat blíž. Může se stát, že vašeho papouška děsí některé barvy, nebo je rozprašovač příliš velký atd. Je to na vás, abyste zjistili a vyzkoušeli, co je ochotný akceptovat.

Krok 3:
Pokud si zvykl na rozprašovač, můžete přistoupit k samotnému nácviku sprchování. Ale pozor! V této fázi dávejte pozor na reakce papouška, protože jakýkoliv špatný manévr, který ho vyděsí, znamená, že se vracíte někam na začátek, ke strachu z rozprašovače nebo z vody.

V přírodě papoušci vycítí, že se blíží déšť, proto bychom ani doma neměli kakadua překvapit nečekanou sprškou! Nejprve rozprašujte jemnou mlhu poblíž něho, aby viděl, že se nic neděje, že je jen vlhký vzduch. Pokud je v pohodě, zkuste mu jemně postříkat nožky nebo ocas. Neustále sledujte, jak se chová.

• Vyčkává, co se bude dít? V pořádku, můžete postupovat opatrně dál.
• Načechrává peří? Máte vyhráno, začal si to užívat a chce víc.
• Má stažené peří a snaží se uhýbat? Stop, přestaňte a nechte ho, aby se uklidnil, protože tohle se mu nelíbí.

Pokud vidíte, že se papoušek nechce sprchovat, můžete zkusit zjemnit rozstřik pouze na mlhu, nebo se vrátit ke sprchování částí těla, kde mu to nevadilo, nebo úplně přestaňte a zkuste to zase jindy. Nikdy „netlačte na pilu“, nechtějte papouška za každou cenu vykoupat, protože ho tím budete traumatizovat a možná už se vám nikdy nepodaří udělat ze sprchování zábavu.

Pokud byl papoušek hodný a nechal vás udělat nějaký další krok (osprchovat nožky – ocásek – křídla – hlavičku), odměňte ho za to, že byl šikovný. Pozitivní podmiňování funguje stejně tak na zvířata jako na lidi :-).

Shrnutí:
• Buďte trpěliví, postupujte krok za krokem.
• Nechte papouška, ať vám může dát vědět, jestli chce nebo ne, respektujte ho.
• Pokud nechce dnes, zkuste to zítra, za týden atd.
• Nikdy na papouška nekřičte, pozná, že je něco špatně a bude se chtít raději někam schovat. Pokud ale budete pozitivní, budete ho při sprchování chválit, uděláte z toho zábavu, kakadu se spíš rád přidá :-).

15/02/2025

Vliv hnízdního období na chování kakaduů

Hnízdní období jednotlivých druhů kakaduů se liší podle druhu a oblasti jejich výskytu. Obecně platí, že většina druhů kakaduů hnízdí v období dešťů nebo těsně po něm, kdy je dostatek potravy pro mláďata. Zde jsou hnízdní období některých druhů:
--------------------------------------------------------------------------
Kakadu bílý - hnízdní období obvykle od února do června, což odpovídá období dešťů na Severních Molukách (Indonésie), odkud pochází.

Kakadu žlutočečelatý - hnízdní období srpen až leden, v severních oblastech Austrálie může začínat už v červnu.

Kakadu žlutolící - hnízdní období nejčastěji září až prosinec, někdy i v jiných obdobích v závislosti na lokalitě (Indonésie, Timor, Komodo).

Kakadu růžový - hnízdní období srpen až prosinec v Austrálii.

Kakadu molucký – hnízdní období obvykle od prosince do března, což odpovídá období dešťů na Molukách (Indonésie).
------------------------------------------------------------------------

Pokud jsou tito kakaduové chováni jako mazlíčci ve střední Evropě, jejich přirozené hnízdní instinkty a sezónní chování se mohou změnit nebo projevit jiným způsobem. Zde jsou hlavní faktory, které je ovlivňují:

1. Hormonální chování
I v zajetí si kakaduové zachovávají přirozené hormonální cykly, které odpovídají jejich hnízdní sezóně v přírodě. To může vést k:

• Zvýšené agresivitě – mohou se stát teritoriálními a chránit klec nebo oblíbené místo.

• Silné fixaci na člověka – někteří jedinci si vybírají člověka jako svého „partnera“ a mohou být žárliví na ostatní členy domácnosti.

• Hnízdnímu chování – samičky si mohou hledat tmavé úkryty (např. pod nábytkem) a pokoušet se vytvořit hnízdo.

• Sebepoškozování a škubání peří – pokud nemají dostatek podnětů a vhodného prostředí, mohou se začít nudit a škubat si peří.

2. Ovlivnění reprodukčního chování
Někteří kakaduové mohou v zajetí snášet vejce, i když nemají partnera. To je u samic fyzicky vyčerpávající a může vést k nedostatku vápníku nebo zadržení vejce. Pokud jsou v páru, mohou se pokoušet o rozmnožování, ale bez vhodných podmínek často selhávají.

3. Potřeba přizpůsobit denní cyklus
Ve střední Evropě je rozdílná délka dne a noci oproti jejich přirozenému prostředí (např. Austrálie, Indonésie). Je důležité udržovat stálý režim světla, protože příliš mnoho umělého osvětlení může narušit jejich hormonální rovnováhu a způsobit stres.

4. Strava a sezónní změny
V přírodě mají během hnízdní sezóny přístup k určitému druhu potravy, která podporuje reprodukci (např. více bílkovin a tuků). V zajetí je třeba hlídat stravu, protože příliš kalorická potrava může nechtěně stimulovat hnízdní chování (sladké ovoce, tučné ořechy, klíčené zrní).
-------------------------------------------------------------------------

Jak zmírnit problémové chování?
• Správná socializace – zabránit přílišné fixaci na člověka a umožnit kontakt s více lidmi.
• Dostatek mentální stimulace – hračky, hlavolamy, školení triků.
• Pravidelný režim spánku – kakaduové by měli mít alespoň 10–12 hodin tmy.
• Zabránění hnízdním podnětům – neumožňovat přístup do tmavých zákoutí a neschovávat do klece materiály vhodné na stavbu hnízda, nepodporovat stimulaci hlazením a doteky v „zakázaných zónách“, tj. pod křídly, na zádech, na bříšku, na ocase.
• Vyvážená strava – omezit příliš tučná semena a ovoce během hnízdní sezóny.

Pokud se kakadu začne chovat agresivně nebo má jiné problémy spojené s hnízdním obdobím, je dobré upravit prostředí a režim.

25/01/2025

Velmi často dostávám dotazy týkající se krmení. Takže takhle to funguje u Rickyho (kakadu alba): 😉
Ráno směs zeleniny a bobulí - dneska borůvky (čerstvé), hrášek, kukuřice, mrkev (rozmražená směs), paprika žlutá a zelená (čerstvé), červená chilli paprička (čerstvá), červená řepa (čerstvá), listový salát (čerstvý), aronie (sušené) ... a do takto připravené směsi mohu přidávat vitamíny a minerály dle doporučeného dávkování (olejíček s vit.D, drcené skořápky - vápník, pivovar.kvasnice - zdroj vit.B atd.). Složení směsi obměňuji, některé stálice zůstávají 😂. NIKDY tam Ricky nenajde banán, jablko a další sladké ovoce! Občas dostane něco klíčeného nebo máčeného. Směs musí obsahovat čerstvou zeleninu nebo bobuloviny, ptž je to důležité pro trávení (viz enzymy). Směs míchám tak, aby ho to nutilo ochutnávat vše, co tam má. Vím, že vždycky něco vyhodím, ale kdybych mu dala misku s hromadou borůvek nebo hrášku, tak nic jiného do zobáku nevezme, a to nechci.
Tuhle misku má k dispozici do večera, přes den se do ní často vrací, večer dostane suché zrní. V létě kontroluji, aby se zelenina nekazila, v horku mu to vezmu dřív 😉

28/09/2024

Když se ochladí…

Hodně majitelů papoušků, obzvláště nováčků možná začne brzy řešit, jaká teplota je pro jejich papoušky snesitelná. Mohu vzít ještě teď papouška ven? Nebude mu venku zima? Jak to, že někteří mají své papoušky venku i ve sněhu?

Předem je potřeba rozlišit ptáky chované po celý rok venku ve voliéře a ty, kteří s námi sdílí domácnost. Dalším faktorem je oblast, ze které papoušek pochází. Čelí v přirozeném prostředí nízkým teplotám, nebo žije v oblastech, kde je po celý rok teplo? Co má ten můj papoušek zakódováno v genech? Odborníci tvrdí, že ideální teplota pro papoušky chované doma, se pohybuje mezi 18 a 22 stupni. Pokud byl papoušek ručně dokrmován a od mala držený v „pokojové teplotě“, těžko se bude aklimatizovat na chlad podzimních, nebo dokonce zimních dní. Je pak zbytečně riskantní vystavovat papouška chladu, můžeme mu tím ublížit. Na druhou stranu, zkušení chovatelé, kteří mají své ptáky ve venkovních voliérách, vědí, jak je připravit na zimu, jak nastavit krmnou dávku, jak umožnit papouškům, aby se mohli – v případě zimy – ukrýt do zateplených vnitřních ubikací a záletů.

Svého papouška, domácího mazlíčka, tedy nebudeme v chladném a deštivém podzimu venčit na terase, ani s ním nebudeme chodit na procházky. Neznamená to však, že období venčení končí a že musíme počkat zase až do jara. I v zimě lze s papouškem vyjít ven na sluníčko a dopřát mu tolik důležitý sluneční svit, který je nezbytný pro vstřebávání vápníku, zdravé kosti, krásné peří atd. Jen je potřeba dobře zvážit, kdy tak můžeme učinit. Osobně vezmu i na podzim nebo v zimě Rickyho ven, pokud svítí sluníčko a nefouká vítr. Mým měřítkem, zda tak můžu učinit, je vlastní „tepelné pohodlí“, tzn. pokud i já vydržím chvilku na terase na sluníčku jen v mikině, vezmu s sebou i Rickyho, pokud by mi tam byla zima, neriskuji to.

A jak poznáme, že je papouškovi zima? Může vyhledávat více potravy nebo naopak přestává ž**t, je letargický, často se čepýří a schovává zobák a nožky do peří. Bohužel také papoušek může trpět respiračními onemocněními, které způsobil pobyt v chladném prostředí. Jejich příznaky jsou: těžké dýchání, ztráta chuti, kýchání, kašlání, nadměrné močení (zvýšené množství pouze „vodnaté“ složky trusu), letargie, načepýřené peří, výtok z nozder.

Závěrem ještě stručné připomenutí: pozor také na průvan při větrání a na suchý vzduch z topení! A vzhledem k tomu, jak citliví jsou papoušci na různé toxické látky, v žádném případě nepoužívejte takové tepelné zdroje, které kouří nebo při jejichž spalování vznikají nebezpečné plyny nebo páry.

18/05/2024

Chtěli byste si pořídit papouška kakadu, ale stále váháte a zajímá vás, co by to obnášelo? Přemýšlejte o tom, jako kdybyste si pořizovali zlobivé dítě, které nikdy nevyroste 😃

· Do pokoje (do klece) ho nemůžete zavřít na celý den, protože stejně jako dítě se začne za chvíli nudit a brečet (křičet, a to opravdu hlasitě), že chce ven, že se tam nudí.
· Ať mu pořídíte jakoukoli hračku, tak ji buď velmi brzy zničí, nebo ho přestane zajímat. A občas se stane, že když mu pořídíte jinou, tak se mu nelíbí, nebo se jí prostě bojí.
· Stejně jako dítě, i papoušek se vás bude snažit ošálit a vy musíte být neustále ve střehu, kde co provádí, aby si neublížil. Ticho je totiž i u papoušků krajně podezřelé 😃.
· Stejně jako děti nechce být papoušek sám, tzn. chce být ve společnosti buď jiných dětí (papoušků) nebo s vámi. Pokud bude často sám, začne trpět psychicky a projeví se to škubáním peří nebo křikem. Papoušek, stejně jako dítě, potřebuje společnost.
· Stejně jako jiné zlobivé děti, i opeřený démonek dělá velký nepořádek, všude rozhazuje hračky, likviduje nábytek, trhá záclony, shazuje věci ze stolu, vyhazuje krmení z misky atd. a NIKDY si po sobě neuklidí!
· Stejně jako u dítěte, i u papouška musíte dbát na správnou výživu, aby byl zdravý a netrpěl různými chorobami… na rozdíl od dítěte, které je pojištěné, za papouška budete u lékaře vždy platit.
· Chcete jet na dovolenou bez dítěte (bez papouška)? Musíte dítěti sehnat hlídání. Jenže co když nenajdete nikoho, kdo by chtěl vaše zlobivé dítě, malého opeřeného démona, který dokáže pěkně ublížit, hlídat? Spousta lidí se těchto malých satánků bojí, možná si nikdo z rodiny netroufne postarat se o něj plnohodnotně, tzn. nejen nakrmit, ale pustit ho z pokoje (z klece), nechat proběhnout (prolétnout), pohrát si s ním, aby se nenudil… a to několik hodin denně. Když si ho přivezete domů, bude to malý opeřený anděl a všichni ho budou milovat, ale až začne dospívat, začne si vybírat, koho má a nemá rád, a pravděpodobně to bude dávat jasně najevo. Sliby rodiny nebo známých se rozplynou jako pára nad hrncem. A co teď?
· OK, tak vezmete dítě s sebou na dovolenou. Mimo Evropu? Problém! Vyřízení dokumentů, dlouhá karanténa atd., to v podstatě nepřipadá v úvahu. V rámci Evropy? Ano, ale jedině autem, protože aerolinky nevidí dítě, ale zvíře, které pravděpodobně šoupnou do zavazadlového prostoru (připouštím, mohou existovat výjimky, nemám osobní zkušenost).
· Někteří papoušci mohou svým jednáním připomínat autistické děti, tzn. že lpějí na rituálech a tvrdě se dožadují jejich dodržování… čas snídaně, čas na hraní, barva vašich vlasů, tvar vašich brýlí, umístění bidel v kleci apod. Odmítáte se podřídit? Reagují klováním, křikem, škubáním.
· Stejně jako děti, i papoušci dokáží žárlit. Pořídili jste si štěně, kočku nebo morče? Problém! Přivedli jste si nového partnera/partnerku? Problém! Papoušek má svoje teritorium a svoji „rodinu“, kam možná nebude chtít pustit nikoho jiného. Reakce? Klování (útoky buď na vetřelce nebo i na vás) nebo sebepoškozování (škubání).
· Stejně jako lidé, i velcí papoušci se obvykle dožívají vysokého věku. Jak starý bude váš papoušek, až dosáhnete věku, kdy už se o něj nebudete moct postarat? Co bude s papouškem pak? Dokáže přijmout jiného člověka? Dokáže se začlenit do skupiny jiných papoušků, pokud žil celou dobu jen s vámi? Stejně tak, jako myslíte na budoucnost svých dětí, měli byste myslet i na budoucnost svého papouška, živého tvora s inteligencí 3-4 letého dítěte.

Je to prostě podobné jako s malými dětmi, zažíváte s nimi spoustu hezkého, ale každá taková chvilka je vyvážená tím, jaké ústupky musíte dělat, jakého množství vlastního pohodlí se musíte vzdát. Je tu však jeden velký rozdíl: papoušek z toho NIKDY nevyroste!

Takže pokud jste ochotni přijmout takový závazek, jste na dobré cestě si nějakého opeřeného kamaráda vpustit do života 🥰🥰🥰.

16/05/2024

Sedmikráska chudobka

Sedmikrásky jako vitamínová bomba? Musím vás zklamat, protože dle zdrojů nejsou typicky známy jako zdroj významných vitamínů a minerálů. Nicméně, jako většina rostlin mohou obsahovat některé stopové prvky a další látky:

• Vitamín C – obsahují jen určité množství vitamínu C, což je antioxidant, který pomáhá posilovat imunitní systém a podporovat zdraví kůže a tkání:
• Vitamín A - je důležitý pro zdraví očí, pokožky a imunitního systému, ale jeho obsah v sedmikráskách není příliš významný
• Vitamíny skupiny B – obsahují malé množství vitamínů B, jako je například kyselina listová, která je důležitá pro metabolické procesy a tvorbu krve
• Minerály - mohou obsahovat stopové prvky jako železo, zinek, mangan, měď a další, které jsou důležité pro různé funkce těla, včetně tvorby krve, fungování imunitního systému a metabolismu

Sedmikrásky tedy nejsou výživovou superbombou, ale to neznamená, že bychom je papouškům neměli nabízet. Když nic jiného, určitě budou příjemným zpestřením jejich jídelníčku a poskytnou jim tolik potřebnou zábavu při krmení .

24/04/2024

Tak jsme si s Rickym rozděli práci;
on je hezčí, tak šel na obálku, já jsem gramotná, tak jsem psala 😅

22/04/2024

Proč nepojedeme do Švýcarska aneb Info pro všechny nadšené cestovatele s papoušky 🚗

Nebudu se dlouze rozepisovat, vezmu to zkrátka 😃 Letos jsme měla v plánu vyrazit s manželem a Rickym na dovolenou do Švýcarska. Jenže z plánu sešlo. Zrušila jsem ubytování a nakonec vybrala jinou destinaci. Proč?
Na rozdíl od většiny evropských států není Švýcarsko členem EU. V rámci Evropské unie existují jednotná nařízení, která regulují pohyb zvířat přes hranice. Taková nařízení se netýkají pouze zvířat převážených přes hranice za účelem obchodování, ale také zvířat v zájmovém chovu. Znamená to, že pravidla jsou rámcově velmi podobná, každá země si může určitým způsobem tyto regulace upravit, ale vše je poměrně snadno dohledatelné.
S tzv. třetími zeměmi (tedy nečleny unie) to není tak jednoduché. A protože jsem "tušila komplikace", včas jsem začala shánět informace. Nejprve na české straně, kde jsem obvolala a mailem obeslala, co šlo (přes Okresní, Krajskou až Státní veterinární správu, i stránky různých ministerstev). Současně jsem také kontaktovala patřičné orgány na švýcarské straně. Výsledek? Ani jedna strana si není jistá a nemůže mi dát 100% záruky, jaké dokumenty by měl mít papoušek s sebou, abychom se nedostali do problémů... a nemohlo se stát, že by nám byl Ricky třeba i zabaven!
Po závěrečné konzultaci se známou veterinářkou, odbornicí na exotické ptactvo, kde jsem žádala o radu, zda nemá osobní, nebo alespoň sdílenou zkušenost, a která nám právě z důvodu nedostatečně vyřešené legislativy doporučila takovou cestu raději nepodnikat, jsme se definitivně rozhodli, že to nebudeme riskovat a pojedeme raději jinam.
Tak třeba někdy v budoucnu, až si to země legislativně dořeší 🙂