Zoo Ostrava - oficiální stránky

Zoo Ostrava - oficiální stránky Vítejte na facebookových stránkách Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Nezveřejňujte žádnou reklamu nebo spam.

Zoo a botanický park jsou součástí jednoho areálu, otevíráme každý den v roce v 9 hodin. Těšíme se na Vaši návštěvu v Ostravě, stohektarová zahrada je druhá největší v ČR. V rámci slušné a pro ostatní uživatele příjemné komunikace na této stránce vás prosíme o dodržování následujících pravidel:

Respektujte názory ostatních přispěvatelů. Snažte se přispívat konstruktivními a rozumně dlouhými komen

táři vztahujícími se k danému tématu. Zdržte se vulgárních, urážlivých, výhružných, pomlouvačných či jinak společensky nepřijatelných příspěvků a komentářů. Vyvarujte se jakýchkoliv forem kulturní, sexuální, náboženské či rasové diskriminace a společenské segregace. Příspěvky na stránce jsou předem schvalovány administrátorem z důvodu korektní a slušné diskuze. Upozorňujeme, že uživatelům, kteří tato pravidla poruší, budeme nuceni přispívání na naší stránce zakázat.

Mimořádná sezóna supů v Zoo Ostrava - oficiální stránky: nejvíce odchovaných mláďat, nejvíce jedinců poskytnutých pro vy...
03/11/2025

Mimořádná sezóna supů v Zoo Ostrava - oficiální stránky: nejvíce odchovaných mláďat, nejvíce jedinců poskytnutých pro vypuštění do přírody!

Letošní hnízdní sezóna mrchožravých dravců byla v ostravské zoo nadmíru úspěšná. Díky úzké spolupráci s dalšími zoologickými zahradami se podařilo odchovat celkem osm ostravských mláďat, z nichž polovina již byla vysazena do přírody, další tři pak budou v následujícím roce. Na místo vypuštění budou převezeni už nyní.

Zoologická zahrada a botanický park Ostrava chová všechny čtyři druhy supů, které se vyskytují v evropské přírodě – supy hnědé (Aegypius monachus), supy bělohlavé (Gyps fulvus fulvus), orlosupy bradaté (Gypaetus barbatus barbatus) a supy mrchožravé (Neophron percnopterus percnopterus). „Všechny druhy se u nás úspěšně rozmnožují. Díky tomu je naše zoo dlouhodobě zapojena do mezinárodních záchranných projektů, v rámci nichž bezplatně poskytujeme přirozeně odchované mladé jedince všech těchto druhů pro vypuštění do přírody. V letošní hnízdní sezóně se podařilo odchovat celkem osm mláďat vylíhnutých v Ostravě, což je historicky nejvyšší počet! Některá však byla odchována v jiných institucích,“ popisuje Petr Vrána, vedoucí zoologického oddělení II.

🪶 Čtyři orlosupi bradatí
V případě orlosupů je v jedné hnízdní sezóně pár schopen odchovat jen jedno mládě, přestože samice obvykle snáší vejce dvě. Je to kvůli siblicidě, tj. jevu, kdy silnější (obvykle starší) mládě zabije slabšího sourozence. Tento zcela přirozený jev je jakousi pojistkou pro případ nedostatku potravy. Chovatelé v zoologických zahradách se ale snaží o odchov co nejvíce mláďat, protože o to více jich pak může být vypuštěno do přírody. Proto byla druhá mláďata obou párů z Ostravy převezena k pěstounským párům orlosupů do partnerských zoologických zahrad v Liberci a švýcarském Goldau, kde byla ochotně náhradními rodiči přijata a rovněž úspěšně odchována. Pro další chov a hlavně v případě vysazení do přírody je zcela zásadní, aby byla mláďata odchována přirozeně, tj. buď svými rodiči, nebo jiným párem orlosupů.

🪶 Dva supi hnědí
Když chovatelé ověřili, že první snesené vejce supů hnědých je oplozené, odebrali jej páru a umístili do líhně. Tím u samice vyprovokovali druhou snůšku. Podobně se to děje i v přírodě, když ptáci z nějakého důvodu o vejce přijdou. V případě supů hnědých je každé odchované mládě velmi cenné. „Naše samice opravdu druhé vejce snesla a i to bylo naštěstí oplozené. Na hnízdo jsme vrátili první vejce a to druhé nechali vylíhnout v líhni. Několikadenní mládě jsme pak odvezli adoptivnímu páru supů v rakouské chovné stanici Greifvogelwarte Landskron, který mládě přijal a úspěšně odchoval,“ dodává Petr Vrána.

🪶 Dva supi mrchožraví
Supi mrchožraví jsou schopni odchovat i více mláďat najednou. I chovný pár v ostravské zoo odchovává více mláďat, ale zprvu je potřeba asistence chovatelů. Na základě zkušeností z předešlých let nechali letošní druhé mládě vylíhnout v líhni, několik dní je dokrmovali a na hnízdo k rodičům a sourozenci přidali až později. Rodiče pak starostlivě pečovali o oba potomky.

🪶 Osm odchovaných supů, sedm supů ze zoo do přírody!
Ostravští chovatelé považují za obrovský úspěch, že se v letošním roce podařilo odchovat takový počet v Ostravě vylíhnutých mláďat, ať už vlastními rodiči, nebo pěstouny v jiných zoo. Velkou radost mají i z toho, že téměř všichni mladí supi byli koordinátory jednotlivých EAZA ex situ programů určeni pro vypuštění do volné přírody, aby posílili divoké populace těchto majestátních dravců.
- Orlosup bradatý: všichni čtyři jedinci již byli vysazeni – dva jedinci odchovaní rodiči v Bulharsku (kde nakonec jeden uhynul, druhý ale prosperuje a je to první orlosup v této zemi po více jak 70 letech), jedinec odchovaný v Liberci ve Francii a jedinec odchovaný v Goldau pak v Německu.
- Sup hnědý: mladý sup odchovaný v Ostravě bude vysazen také v Bulharsku, kam bude převezen tento týden. Druhý sup odchovaný pěstouny v Rakousku zůstane v chovné základně programu.
- Sup mrchožravý: oba odchovaní supi budou na jaře příštího roku vysazeni v Bulharsku, na místo vypuštění budou převezeni tento týden.
V tomto roce zahnízdil v Ostravě i pár supů bělohlavých, který odchovával jedno mládě. To ale muselo být nakonec utraceno po komplikované zlomenině křídla.

Návrat (orlo)supů do evropské přírody je jedním z nejúspěšnějších repatriačních projektů, který naplňuje hlavní cíl moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti, a zároveň představuje konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností. Stojí za ním ohromné více než 45leté úsilí a spolupráce specializovaných chovatelských stanic a řady zoologických zahrad s terénními pracovníky a správami chráněných území po celé Evropě.

Chránit supy pomáhají i všichni návštěvníci Zoo Ostrava, a to prostřednictvím programu 5 korun ze vstupu, z něhož je podporována mezinárodní nevládní organizace Vulture Conservation Foundation (VCF), která se věnuje ochraně evropských druhů supů. Děkujeme! ❤

O úspěšném projektu návratu supů do přírody a dalších repatriačních projektech, do kterých je Zoo Ostrava zapojena, pojednává 5. díl dokumentárního seriálu Na chvíli na Zemi, který je aktuálně k vidění na Oneplay.
Foto Monika Vlčková - mladý sup hnědý 🪶

01/11/2025

Otevřeno máme v Zoo Ostrava - oficiální stránky stále každý den od 9 hodin. Od listopadu začíná platit mimosezónní zlevněné vstupné, otvírací doba je zkrácená do 16 hodin. Vstupenka pro dospělého nyní stojí 130 Kč, pro dítě, studenta a seniora 80 Kč. Vstupenky online zakoupíte na https://www.zoo-ostrava.cz/cz/online-vstupenky/ . Těšíme se na vaše návštěvy! ❤

Zoo Ostrava pomohla vytvořit evropská centra na záchranu vzácných modrookých lemurů. V budoucnu má šanci stát se podobný...
31/10/2025

Zoo Ostrava pomohla vytvořit evropská centra na záchranu vzácných modrookých lemurů. V budoucnu má šanci stát se podobným centrem.

🔹U příležitosti dnešního Světového dne lemurů informujeme, že Zoo Ostrava - oficiální stránky se zapojila do evropského projektu na záchranu kriticky ohrožených lemurů Sclaterových, jediných primátů s modrýma očima. Šest zoologických zahrad společně vytváří specializovaná centra, která mají zajistit přežití tohoto druhu, jemuž v přírodě hrozí bezprostřední vyhubení.

🔹Lemur Sclaterův je jediný primát, který má modré oči. Samec je černě zbarven, samice je rezavě hnědá. Stejně jako ostatní druhy lemurů se původně vyskytuje pouze na Madagaskaru, kde tento druh obývá jen malou oblast na poloostrově Sahamalaza v severozápadní časti Madagaskaru. Početnost divoké populace není přesně známa, ale odhaduje se na 2700–6950 jedinců, přičemž byl v posledních 25 letech zaznamenán 80% pokles. Největší hrozbou pro tyto lemury je ztráta přirozeného prostředí v důsledku zemědělství (vypalování lesa, zakládání pastvin pro dobytek), ale také lov. V mezinárodním Červeném seznamu ohrožených druhů je zařazen v kategorii KRITICKY OHROŽENÝ (Critically Endangered), což je poslední kategorie před kategorií VYHUBENÝ V PŘÍRODĚ (Extinct in the Wild).

🔹Lemur Sclaterův patří mezi nejohroženější primáty světa! Zoologické zahrady se snaží chovem ve svých zařízeních udržet jejich záložní populaci, která je však extrémně nízká. Aktuálně chová sedm evropských zoo 19 jedinců. Problémem chovu je dlouhodobě nízká porodnost a vysoká mortalita mláďat. Chovatelské zkušenosti potvrzují, že jen jedinci přirozeně odchovaní matkou se pak následně dále rozmnožují. „V Zoo Ostrava chováme lemury Sclaterovy od roku 2004. Jsme jednou z mála zoo, kde se odchovy dařily. Celkem se u nás narodilo 12 mláďat a 4 z nich samice úspěšně odchovaly. V roce 2005 se naše zoo stala členem nevládní organizace AEECL (Asociace pro výzkum a ochranu lemurů), která zaštiťuje mezinárodní záchranný projekt Sahamalaza. Je do něj zapojeno přes 30 zoologických zahrad. Podílí se tak na ochraně křehké biodiverzity přímo na Madagaskaru. Projekt Sahamalaza zahrnuje nejen výzkum a záchranu lemurů Sclaterových, ale i dalších madagaskarských endemických zvířat a rostlin i ochranu celého ekosystému. K tomu se zabývá výstavbou škol, inovacemi a šetrnějším zemědělstvím, výukou dětí, instalací studní, zalesňováním ad.,“ popisuje Jana Pluháčková, vedoucí zoologického oddělení I v Zoo Ostrava.

🔹Vytvoření chovných center jako poslední šance na záchranu
Vzhledem k dramatickému poklesu počtu zvířat se chovatelé v zoologických zahradách spolu s koordinátorem evropského chovného programu (EAZA ex situ Program, EEP) pro lemury Sclaterovy shodli, že poslední šancí na záchranu je vytvořeni chovných center pro tento druh, která shromáždí několik párů a podpoří jejich reprodukci. Byla vytvořena dvě evropská centra – první v Zoo Mulhúzy ve Francii a druhé v Apenheul Primate Park v Nizozemí. Záchranný projekt staví na nezištné spolupráci a podpoře čtyř dalších zoologických zahrad, které poskytly svá zvířata těšící se u návštěvníků velké oblibě. Udělaly tak maximum pro zachování druhu, jemuž v přírodě hrozí bezprostřední vyhubení. Patří k nim i ostravská zoo, ze které byl v na konci srpna převezen pár lemurů Slaterových do zoo v Mulhúzách. V Ostravě prozatím zůstal v chovatelském zázemí starý samec. Další zapojené zoo jsou Zoo Köln (Německo), Zoo La Palmyre a Calviac Zoological Reserve (Francie).

„Věříme, že nastavená opatření do budoucna přinesou kýžený výsledek a lemury Sclaterovy se podaří rozmnožit, a tak více stabilizovat populaci v lidské péči. Je velká naděje, že pokud by se navýšil počet jedinců, naše zoologická zahrada by se mohla stát dalším záchranným centrem a zúročit nabité chovatelské zkušenosti. Vzhledem ke stavu divoké populace na Madagaskaru je udržení zdravé populace v zoo zásadní,“ uzavírá Jana Pluháčková.

🔹Na poslední pátek v říjnu připadá Světový den lemurů. Jeho cílem je upozornit na ohrožení těchto madagaskarských poloopic a motivovat veřejnost k záchraně lemurů před úplným vyhubením. Zoologická zahrada a botanický park Ostrava se ochraně lemurů dlouhodobě. Do záchrany lemurů Sclaterových jsou zapojeni i všichni návštěvníci ostravské zoo, a to prostřednictvím programu 5 korun ze vstupu, z něhož je podporován projekt Sahamalaza. Děkujeme! ❤
Foto Pavel Vlček

30/10/2025

Podzimní dýně jsou pro řadu druhů zvířat vítanou pochoutkou a zpestřením jídelníčku. Na dýních si pochutnají prasata, opice, hroši a další zvířata. Pro slony indické v Zoo Ostrava - oficiální stránky jsou oranžové dýně vítaným rozptýlením. Dýně v těchto dnech dočasně zkrášlují areál podzimní zoo. V sobotu 8. listopadu, kdy si užijeme v Halloween a lampionový průvod, budou mít návštěvníci možnost dýně vydlabat a ozdobně vyřezat, se setměním pak svítící dýně ozáří cestu zahradou pro účastníky lampionového průvodu 🎃🎃🎃🎃🎃. Pokud máte výpěstky dýní, které vám přebývají, rádi je v zoo přijmeme.

Připomínáme, že za pár týdnů opustí mladý sloní samec rodné stádo, odchod od skupiny je v adolescentním období v přírodě běžný. Mladí samci opouští rodné stádo, shlukují do mládeneckých skupin, v nichž stráví část života. V těchto skupinách dospívají jak fyzicky, tak především mentálně. Novým domovem samce slona indického se stane Zoo Les Terres de Nataé, na severozápadu Francie.
Video Pavla Slavíčková

29/10/2025

Lori horský a lori tříbarvý papuánský jsou výraznými představiteli osazenstva Voliéry Papua. Ta patří v Zoo Ostrava - oficiální stránky k průchozím voliérám, můžete do ní vstoupit a užít si bezprostřední blízkost několika druhů papuánských ptáků. Obyvatelé Voliéry Papua jsou dobře viditelní a slyšitelní, přímo ve voliéře úspěšně odchovávají mláďata. K fauně ostravské Papuy dále patří dytík velký, holub bažantí, korunáč Sclaterův, kystráček modrolící, čejka australská, holub dvoubarvý. Nově k nim od počátku podzimu přibyl holub zlatoprsý. Video Jana Strakošová

Podzimní plody v Zoo Ostrava S nástupem podzimu se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava objevila široká škála...
28/10/2025

Podzimní plody v Zoo Ostrava

S nástupem podzimu se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava objevila široká škála plodů, které svými barvami a tvary dotvářejí podzimní atmosféru areálu. Návštěvníci mohou na hlavní trase i v okolí pavilonů pozorovat rozmanité druhy rostlin, jejichž plody jsou zajímavé nejen svým vzhledem, ale často mají i další využití nebo symbolický význam. Některé z nich jsou i důležitým zdrojem potravy pro ptáky v nadcházejícím zimním období.

🌿Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)
Ptačí zob obecný je domácí opadavý keř běžně rozšířený po celé Evropě. Listy během zimního období obvykle opadávají, v mírnějších klimatických podmínkách nebo při teplých zimách však mohou na rostlině přetrvávat až do jara. Jeho plodem je lesklá černá bobule obsahující fialovohnědá semena – vydatný zdroj potravy pro voně žijící ptáky.

🌿 Skalník Dammerův (Cotoneaster dammeri)
Rod Cotoneaster zahrnuje přibližně 50 druhů skalníků, které se vyskytují v Evropě, severní Africe a Asii. Nejznámějším druhem je skalník Dammerův původem ze střední Číny. Charakteristické červené plody tohoto druhu lze pozorovat na svazích v blízkosti pavilonu slonů.

🌿 Dřišťál Julianin (Berberis julianae)
Stálezelený dřišťál pochází ze střední Číny a v areálu zoo jej lze najít poblíž výběhů jelenů nebo u voliér dravých ptáků. V tomto období jeho plody získávají šedomodrý odstín. Husté trnité větve poskytují ptákům nejen potravu, ale i bezpečný úkryt před predátory. Do Evropy se tento druh dostal okolo roku 1900.
Foto David Kubala

27/10/2025

Aktuálně žije v Zoo Ostrava - oficiální stránky dvanáctičlenná tlupa šimpanzů hornoguinejských sestávající ze dvou chovných samců, šesti chovných samic, třech mláďat samců a nejmladší, letos narozené samičky. Pozorujte je buď uvnitř pavilonu nebo v prostorné venkovní voliéře. Ve 13 hodin se můžete zúčastnit komentovaného setkání. Dozvíte nejen to, čím se šimpanzi živí, ale i zajímavosti o jejich způsobu života a komunikaci. Některé informace mohou překvapit. Nebo to, že šimpanzi jsou všežravci – v přírodě kromě sběru plodů loví jiná zvířata (menší opice, prasata či antilopy). Základem krmné dávky v naší zoo je, v závislosti na sezóně, hlavně zelenina, méně ovoce, protože to z obchodu obsahuje příliš mnoho cukru. Dostávají také ořechy, zrní, žaludy, dýně, kukuřice, jedlé kaštany, větve, ale také hovězí nebo kuřecí maso, příp. larvy hmyzu. V ostravské zoologické zahradě je šimpanz hornoguinejský chován od roku 2016 v Pavilonu evoluce.
Video Patrik Petko

Rovněž malá zvířátka a méně známé druhy mají v Zoo Ostrava - oficiální stránky věrné příznivce. Na své si přijdou fanouš...
26/10/2025

Rovněž malá zvířátka a méně známé druhy mají v Zoo Ostrava - oficiální stránky věrné příznivce. Na své si přijdou fanoušci všech zástupců živočišné říše. Ikonické druhy, jako je erbovní hroch obojživelný, lev indický nebo slon indický, patří mezi nejnavštěvovanější obyvatele zoo. Jsme přesvědčeni, že každý druh je jedinečný a zajímavý a zaslouží si pozornost návštěvníků. Na které zvíře se při návštěvě „musíte“ jít podívat? Jaký druh jste si pro sebe nově objevili?
🍁🍂🍄‍🟫🍄🎃🍁🍂🍄‍🟫🍄🎃 🍁🍂🍄‍🟫🍄🎃

🕰️ Po změně času a kvůli dřívějšímu stmívání upozorňujeme na avizovaný posun otevírací doby v Zoo Ostrava. Do středy 29. 10. je otevřeno denně od 9 do 17 hodin, pokladny, vstup a pavilony zavírají v 16 hodin, od čtvrtku 30. 10. je otevřeno od 9 do 16 hodin, pokladny, vstup a pavilony zavírají v 15 hodin. Děkujeme za pochopení. Těšíme se na vaše návštěvy. ❤️
Foto Monika Vlčková

Taky si lámete hlavu, jestli je Zoo Ostrava - oficiální stránky barevnější díky podzimnímu listí, nebo v na jaře v obdob...
25/10/2025

Taky si lámete hlavu, jestli je Zoo Ostrava - oficiální stránky barevnější díky podzimnímu listí, nebo v na jaře v období kvetoucích rododendronů? Za návštěvu stojí zoo a botanický park v každém ročním období, otevřeno máme úplně každý den v roce od 9 hodin.

🍁🍂🍄‍🟫🍄🎃🍁🍂🍄‍🟫🍄🎃 🍁🍂🍄‍🟫🍄🎃
Pokud to počasí dovolí, můžete se nyní během podzimních prázdnin letos naposledy projet třemi rozlehlými výběhy mezi stády afrických a asijských kopytníků. Safari expresy budou jezdit od 10 hodin, po změně času, tj. od neděle 26. října vyjede poslední souprava v 15:00. Nástupiště se nachází pod výběhem afrických kopytníků. Při nepřízni počasí nebo prudkém poklesu teplot může být provoz safari expresu s ohledem na pohodu teplomilných druhů ukončen dříve.

🍁🍂🍄‍🟫🍄🎃🍁🍂🍄‍🟫🍄🎃 🍁🍂🍄‍🟫🍄🎃
Komentovaná setkání stále probíhají u vybraných druhů zvířat, zpestřete si prohlídku podle aktuálního harmonogramu:

KAŽDÝ DEN
10:00 medvěd a hulmani
11:30 makaci
13:00 šimpanzi
14:30 medvěd a hulmani
16:45 medvěd a hulmani (jen do 25. 10.)

O VÍKENDU A SVÁTKU 28. října
9:30 pandy
10:00 hroši (pavilon Tanganika)
11:00 mandrili (kruhový výběh)
11:00 žirafy (venkovní vyhlídka)
13:00 ary (voliéry papoušků, pouze v SO)
13:30 vydry (Čitván)
Konání některých setkání je podmíněno příznivým počasím.

🍁🍂🍄‍🟫🍄🎃🍁🍂🍄‍🟫🍄🎃 🍁🍂🍄‍🟫🍄🎃
Komentované prohlídky skleníků
Kdo bude chtít, může také nahlédnout do pěstebních skleníků, které jsou běžně návštěvníkům nepřístupné. Komentované prohlídky botanického zázemí s průvodcem probíhají od 11 nebo od 14 hod. a jsou v ceně vstupného do zoo. Sraz zájemců je u výběhu plameňáků, kde si skupinu vyzvedne průvodce.
Foto Monika Vlčková

24. října si připomínáme Mezinárodní den gibonů https://gibbons.asia/international-gibbon-day/ . Gibon bělolící je zařaz...
24/10/2025

24. října si připomínáme Mezinárodní den gibonů https://gibbons.asia/international-gibbon-day/ . Gibon bělolící je zařazen na Červeném seznamu IUCN v kategorii kriticky ohrožený a patří mezi nejohroženější primáty světa. Pro zvídavé sledující jsme připravili malou aktivitu u příležitosti připomenutí si některých informací o gibbonech. Aktivita pro vás je zde: https://learningapps.org/watch?v=pxofpkr4525 .

Společně s lidoopy jsou giboni nejbližšími příbuznými člověka. Vyznačují se velkým mozkem, plochým obličejem, vzpřímeným postojem a absencí ocasu. V malých rodinných skupinách obývají stromová patra primárních lesů, kde se pohybují ručkováním (brachiací). I když zpívají v duetech výrazné a charakteristické písně, víme o jejich životě ve volné přírodě velmi málo. Jejich život je svázán se stromy, a proto patří mezi hlavní příčiny jejich ohrožení odlesňování a úbytek původního lesa. Dále jsou pak ohroženi také lovem pro obchod se zvířaty, pro maso a tradiční medicínu. Pro dlouhodobé zajištění populací je důležité mít dostatek míst v záchovných programech v lidské péči (EAZA ex situ Programme), ve Vietnamu a také sousedních zemích. Zoo Ostrava se jejich chovu věnuje od roku 2002 a v současnosti můžete vidět chovný pár v nově vytvořeném chovatelsko-expozičním zařízení Vadthani – Chrám gibonů. Giboni bělolící se stali jedním z vlajkových druhů aktuálně probíhající kampaně Vietnamazing, podrobnější informace zjistíte na https://www.zoo-ostrava.cz/cz/ochrana-prirody/?ochrana_id=838
Foto Monika Vlčková - gibon bělolící

23/10/2025

Jeskyně ve lvím výběhu v Zoo Ostrava - oficiální stránky má dvě patra, přičemž obě jsou vybavená vyhříváním. Díky tomu může lev trávit čas ve venkovním výběhu i při zhoršených povětrnostních podmínkách. Vyhřívané plochy poskytují pohodlí při odpočinku, zatímco spodní část jeskyně slouží jako případný úkryt před nepřízní počasí.

Horní část jeskyně byla navržena nejen jako prostor pro odpočinek, ale také jako vyhlídka do okolí. Lev z tohoto místa rád sleduje dění kolem sebe, z jeskyně má výhled i na výběh makaků lvích, kteří obývají sousední prostor.

Adresa

Michálkovická 2081/197
Ostrava
71000

Otevírací doba

Pondělí 09:00 - 16:00
Úterý 09:00 - 16:00
Středa 09:00 - 16:00
Čtvrtek 09:00 - 16:00
Pátek 09:00 - 16:00
Sobota 09:00 - 16:00
Neděle 09:00 - 16:00

Internetová stránka

http://www.zoo-ostrava.cz/cz/online-vstupenky/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Zoo Ostrava - oficiální stránky zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Zoo Ostrava - oficiální stránky:

Sdílet

Kategorie

Náš příběh

Zoologická zahrada Ostrava byla založena v roce 1951. V současné době chováme na zhruba 100 ha přes 435 druhů zvířat ve více než 4000 jedincích. Zoo Ostrava je institucí hlásící se k jednotné chovatelské a ochranářské strategii moderních zoologických zahrad, jejichž filozofie je ochrana druhů nejen chovem v lidské péči, ale také přímou pomocí v místě jejich přirozeného výskytu ve volné přírodě.