17/04/2025
😂 výstižné 🤷🙈
ŽIVOT S KOŇMI - LÁSKA, POT A HOV*A
Prosíme si dům. A koně. Nejlépe doma.
Zní to tak poeticky. Tak idylicky. Skoro jako reklama na bio jogurt z alpské louky. „Život v souladu s přírodou.“ No, tak hele – příroda ti to ráda spočítá. A hlavně ti to spočítá přes záda, kolena a duševní zdraví.
Celý život jsme si malovali obrázky, jak budeme žít s koňmi bok po boku. Jako partneři. Přátelé. Spřízněné duše. No tak určitě. Realita? My jsme otroci, na pokraji zhroucení a lehce vyhořelým vztahem. Oni jsou chlupatí, nároční, nevděční, majestátní tyrani.
Ještě než vůbec dorazili, přišlo prozření. Žádný čumění na pasoucí se stádo v mlžném oparu při východu slunce. Místo toho: nekonečné tahání, zvedání, tahání, kopání, házení (většinou hoven), pot, křik a otlačené dlaně.
Připadáte si jak na vojně. Akorát místo generála máte kobylu v říji.
Místo vysekaného těla a fotek z fitka máte záda, jako šedesátiletý horník, kruhy pod očima a kafe ohřáté v mikrovlnce už potřetí, protože vám ho koně nenechali v klidu dopít. Ale jo, to přece dává smysl! Kdo by chtěl klid, peníze, čas nebo třeba život, když může žít sen! Sen v blátě, s vidlemi a nas***ým výrazem.
A přesto – máme je rádi. Opravdu. Třeba když ve 35 stupních navážíme 100 balíků sena a ti naši drahoušci během toho vyprodukují bobkovou symfonii, abychom si náhodou nepřipadali zbytečně efektivní.
Nebo když si konečně řeknete, že máte hotovo, všechno funguje, všechno žije (i vy – tak napůl), a pak zazvoní telefon:
„Dobrý den, asi vám zdrhli koně.“
No jistě. Takže místo klidu běžíte po kopci, v ruce vodítko a v očích slzy zoufalství, zatímco vaše milovaná stádečka si dělají kolečko po krajině a na váš hysterický pískot reagují pohledem typu: „Hodně štěstí, blbečku.“
Ale jo... Nakonec přijde ten moment. Ta půlhodinka, kdy si sednete na koně, co vás laskavě sveze. Sice se táhne jak pondělí ráno a tváří se, jako by šel na vlastní popravu, ale jste v sedle. A to je něco. 30 minut klidu za stovky hodin otročiny. Krásný poměr. Úplně vás zahřeje u srdce. Nebo možná to je jen reflux a únava.
Ale co... Máme je rádi. Musíme. Jinak bychom se už dávno zabili. Nebo je prodali. Nebo obojí.
Pardón za obrázky. Ale lépe to nevystihulnu.
