18/12/2025
Sdílíme oficiální vyjádření České jezdecké federace k nemoci koní, která se šíří po celé České republice.
I v naší stáji nyní dodržujeme přísná opatření vypsaná níže, děkujeme za pochopení.
AKTUALIZACE: Česká jezdecká federace doplňuje, že hříběcí (Streptococcus equi subsp. equi) není onemocněním, jehož výskyt by byl dle platné legislativy povinně hlášen Státní veterinární správě, a nejsou proto k dispozici oficiální souhrnné údaje o jeho výskytu na území České republiky.
Zveřejněný článek má čistě informativní a preventivní charakter. Jeho cílem je zvýšit povědomí chovatelů a jezdecké veřejnosti o tomto běžně se vyskytujícím onemocnění, připomenout základní zásady prevence a tím přispět k omezení dalšího šíření nákazy.
Nejedná se o závažné onemocnění vyžadující mimořádná veterinární opatření a není důvod k panice. V případě výskytu klinických příznaků je standardním postupem kontaktovat ošetřujícího veterinárního lékaře a dodržovat základní hygienická a preventivní opatření, zejména izolaci postižených koní a obezřetnost při jejich přesunech.
____________________________
V návaznosti na výskyt onemocnění hříběcí (Streptococcus equi subsp. equi) zaznamenaný v průběhu letošní sezóny, stejně jako na aktuální případy tohoto onemocnění, zveřejňuje Česká jezdecká federace odborné informace k dané problematice. Text připravila MVDr. Žežulková, členka Welfare komise České jezdecké federace, a zaměřuje se na základní charakteristiku onemocnění, způsoby jeho přenosu a doporučená opatření k prevenci a omezení dalšího šíření nákazy. Žádáme chovatele, provozovatele stájí i širokou jezdeckou veřejnost, aby následujícím informacím věnovali náležitou pozornost:
Hříběcí (Streptococcus equi subsp. equi) patří mezi nejčastější infekční onemocnění koní. V průběhu letošní sezóny bylo zaznamenáno několik ohnisek onemocnění jak ve sportovních stájích, tak u pastevně ustájených koní, přičemž další případy nadále přibývají. Onemocnění je jen vzácně smrtelné, může však dlouhodobě negativně ovlivnit zdravotní stav koně i jeho využitelnost.
K přenosu dochází přímým kontaktem mezi koňmi nebo nepřímo prostřednictvím kontaminovaného vybavení či oblečení ošetřovatelů, a to až šest týdnů po odeznění klinických příznaků. Inkubační doba se obvykle pohybuje v rozmezí 3–14 dnů.
Klinické příznaky
Onemocnění se zpočátku projevuje zvýšenou tělesnou teplotou (nad 38,5 °C) a nechutenstvím v důsledku otoků. Následně se objevuje hlenohnisavý výtok z nozder a zduření mízních uzlin, které mohou prasknout s výtokem hnisu.
Diagnostika
Diagnóza se stanovuje na základě anamnézy, klinických příznaků a laboratorního vyšetření – PCR metodou a/nebo kultivací stěru.
Terapie
Onemocnění ve většině případů odezní spontánně během několika týdnů. Léčba je převážně podpůrná a zahrnuje podávání prostředků ke snížení horečky a otoku tkání. Antibiotická terapie je indikována pouze ve specifických případech po zvážení veterinárním lékařem, protože může zpomalit dozrávání abscesů, prodloužit průběh onemocnění a zároveň nevede k vytvoření ochranné imunity.
Prevence a omezení šíření
Základním opatřením je izolace postižených koní a všech jedinců, kteří s nimi byli v nedávné době v kontaktu. Dále je nezbytné omezit pohyb osob, koní i předmětů mezi jednotlivými stájemi. O výskytu onemocnění je nutné informovat veterináře, podkováře a další odborníky, aby mohli přizpůsobit svůj pracovní režim a nepodíleli se nevědomky na šíření nákazy.
V České republice je registrována vakcína Strangvac, která může zmírnit klinický průběh onemocnění.
Vymizení klinických příznaků neznamená, že kůň již není infekční. K potvrzení nepřítomnosti bakterie je nutné laboratorní vyšetření – ideálně výplach vzdušných vaků, případně kultivace hlubokého stěru z nosohltanu.
