25/06/2025
Každé ráno 🌄 procházíme celý azyl. Není to jen povinnost — je to rutina, opatrná kontrola, jestli je všechno po noci tak, jak má být. Jestli někdo nepotřebuje pomoc. Jestli někdo... neodešel na druhou stranu nebeské řeky.... 🌈🌈
U zvířat, se špatnou minulostí, trvale poškozeným zdravím nevhodnou péčí, člověk nikdy neví. Tělo může zradit nečekaně 💔.
Ráno jsme ji našli ležet ve stáji. Malá strakatá kobylka 🐎. Natažená, nehybná, klidná. Tak klidná, až se nám zastavil dech. Nezvedla hlavu, když jsme přišli. Ani ušima necukla. Vypadala, jako by odešla v noci, potichu, bez známky boje. Jen klid a konec. V tu chvíli se nám sevřelo srdce — ten známý strach, že už je pryč, že už běhá po věčných pastvinách, další hvězda na našem souhvězdí... 🖤
Na pár vteřin se v nás zastavil čas. Hlavou se nám žene celý její příběh... Když jsme ji poprvé viděli, její oči 👀 byly plné strachu – hluboké, tmavé studny, ve kterých se dalo číst všechno, jen ne důvěra. Stála tam v bahně, bez trávy a zelené pastvy. Když ji malý kluk začal nahánět bičem aby nastoupila do našeho vozíku. Tak malé dítě a tolik zla. A my si tolik přály od tama zmizet, a jet tak rychle pryč jak je to jen možné. Pamatuju si ten okamžik, kdy jsi udělala krok, jako kdybys váhala, jestli ti svět ještě vůbec může něco nabídnout. Tvůj krok byl nejistý, ale svobodný – poprvé po dlouhé době jsi mohla rozhodovat sama za sebe. A přestože jsi byla malá, slabá a trochu zmatená, bylo v tom něco neuvěřitelně silného. Jako kdyby jsi říkala: „Teď začínám nový život, bez strachu a bolesti.“
Od té chvíle jsme tě sledovali každý den, jak se učíš znovu důvěřovat. Pomalu, kousek po kousku, jak si zvykáš na teplo, na ticho, na něžné doteky, které ti neubližují. Učila ses, že ruce nemusí být zbraní, která působí bolest, ale ty co hladí. Vzpomínám si, jak jsi poprvé u nás v azylu zabodla hlavu do zelené trávy. A ten den, kdy ses poprvé rozběhla po pastvině, bylo to jako zázrak – slabý, ale skutečný.
Dnes ráno, když jsme tě našli ležet, tak klidnou, až jsme si mysleli, že jsi odešla, naše srdce se svírala bolestí. Ale ty jsi neodešla. Otevřela jsi oči, zívla, protáhla se a odfrkla, jako bys říkala: „Ne, dnes ještě ne. Mám tu ještě spoustu času, spoustu pastvin, co musím proběhnout a spást.“
A tak pokračuješ dál, malá bojovnice, která nám připomíná, že i když je cesta někdy těžká a plná tmy, vždycky existuje světlo, za které stojí bojovat. Ty jsi to světlo 🏮, jedno z mnoha u nás 🤎🤍🧡.
🌿🌿 Také pro tuto bojovníci, stejně jako pro 146 dalších potřebujeme seno na celý rok. Krmívo, bez kterého nemůžou existovat. Někdo potřebuje granule, veterinární zákroky, my seno, neuvěřitelných 2000balíků.
Pomozte nám postavit seník a naplnit ho. Je to jednorázová investice, kterou sami nezvládneme. Sbírka běží už měsíc, korunek je poskrovnu.
Pro firmy je dar odečitatelnou položkou z daní, navíc můžeme na seník umístit reklamní banner vaší společnosti 💪.
✅✅ Děkujeme za každý, i ten nejmenší příspěvek, společně postaví velkou věc:
https://www.znesnaze21.cz/sbirka/senik-a-seno-pro-zachranena-zviratka-v-azylu
.................................................................
Naše příběhy, náš život, náš smysl bytí:
www.faunapark-blondies.cz/azyl
Děkujeme, že nám pomáháte pomáhat ❤️ 🐾
č.ú.: 2502220774/2010, 2202685692/2010
