11/08/2023
Slíbila jsem Vám, že napíšu, co se stalo před pár týdny. Dnes nebudu tesknit, jen napíšu co jsem si včera smazala a bude to…🫣
Bylo pozdní odpoledne a v tom volal moc hodný klučina, že nahání naší Pjuty v obci Bašť. Je si jistý, že to je ona, že běžela ulicí Měšická směrem k rybníku a že se pokouší ji chytit a bude na příjmu. Zalarmovala se celá rodina a vyráží směr Bašť. Jedu autem a cestou radostí brečím a tak moc věřím, že to je tentokrat opravdu ona a myslím na to, jak ji láskou umačkám. Vjíždím do obce, blížím se k rybníku a v tom si všimnu, jak podél silnice běží malý raslíček, bílá pr***ka, stočený ocásek a kričím na celý auto radostí Pjúty, Pjúty…srdce mi bije o 106, hledám v rychlosti místo na zastavení, abych nestála v zatáčce, utírám slzy, když v tom se na mě otočí, kouká na mě těma srnčíma očima a chvíli mi trvá než mi dojde, že to není naše Pjuty😪. Raslíček s tmavou hlavičkou se otočí a odcupitá si to někam mezi ploty do boční ulice. Zajedu k rybníku, kde už je zbytek rodiny a zpovídají kluka, který nám volal. Pokládám milion otázek a čekám odpověď, že Pjuty je někde tady, že to byla jen náhoda, že jsem zrovna viděla jiného raslíka, co ji byl podobný, ale očekávané odpovědi se mi nedostává. Nebyla to Pjuty, byl to ten pejsek, kterého jsem i já viděla..nechci tomu věřit..neberte mi tu nadeji😭😭😭.ale je to tak, naděje se vytratila…😔
…a umírá každým dnem..cely příběh, od jejího ztracení, střípky jejího putovaní, které když se poskládaly, tak do sebe tak zapadaly, i přesto, že jsme neměli žádný viditelný důkaz..přes všechny pochybnosti jsme věřili…že byla viděna opravdu Pjuty..srdce věřilo, hlava věděla, že to není možné….
Najednou se skládají jiné střípky, které vyvrací, že se tu Pjuty vůbec kdy objevila. Bylo to několik dní po jejím ztracení, byla viděna v této obci, několik kilometrů od místa ztracení, jak 2 dny po sobě běží stejnou ulicí k rybníku…jako teď..došlo nám, že už předtím to asi nebyla ona, ale tento pejsek (zjistila jsem ještě ten den, že je to místní pejsek, který se často chodí samovenčit a má své majitele).
Dochází mi, že Pjuty už asi nikdy nespatříme, že se ji něco muselo stát už v den ztráty…a jen srdce by si přálo, aby tomu tak nebylo. Hlava však ví své. Říkám si, už to musíme ukončit, musíme se smířit s tím, že asi nežije, že se nikde netrápí. Musíme ukončit ty fantazie, jak ji náhle v okolí spatříme a přijmout fakt, že se domů už nevrátí. Z očí mi tečou potoky slz, přijímám to, co mi hlava sděluje a slibuji si, že už se nebudu trápit fantaziemi jak se stane zázrak.
Vracím se domů, míjím pole a oči mi stejně jako vždy brouzdají do dálky hledajíc bílý cupitavý flek…Pjuty😪..kéž bys tak z toho pole vyběhla…
Poslední týdny si říkám, že je na čase tuto stránku zrušit, otočit list…a smířit se s realitou..
…nějak to ještě nedokážu…ještě ne…ještě chci být chvíli ve světě fantazie🩷
Děkuji za všechny informace, které jsme dosud obdržely, i přesto, že nevedly k nalezení Pjuty si velmi ceníme jakékoliv snahy pomoci. Děkuji za pomoc i podporu. Děkuji.
Přeji Vám všem krásný slunečný víkend s úsměvem na tváři a bez žádných slz🌷.
